„V klidnějších dobách bylo správné snížit výdaje na obranu. Ale my nežijeme v mírových dobách. Je tedy nutné zastavit škrty a zvýšit investice do naší obrany,“ apeloval na poslance z členských zemí Stoltenberg.

Připomněl, že s koncem studené války lidé v západním světě právem očekávali „dividendy“ v podobě mírových, klidnějších časů bez bezprostředního ohrožení území. S pozdější finanční krizí se škrty ve výdajích na obranu ještě prohloubily. 

„Přešli jsme od stálé armády na menší nasaditelné síly. Velitelská struktura NATO se zmenšila z 22 tisíc na méně než 9 tisíc osob. A z více než 33 tisíc tanků jich máme méně než 7 tisíc,“ řekl Stoltenberg.

Státy Aliance podle něj z důvodu relativního pocitu bezpečí také neustále odkládaly nové investice, vojáci méně cvičili. „Náš svět se ale změnil. Na východě se Rusko se snaží nahradit právní stát sílou. Na jihu sledujeme násilí a extrémismus v celé severní Africe a na Blízkém východě. A budeme čelit i mnoha dalším problémů - od šíření raket až po kybernetické útoky,“ varoval.

Aliance se podle jeho slov nemusí vracet do dob studené války se stejnými počty vojáků a velitelskými strukturami. Bez dlouhodobých investic do obrany a politické podpory na národní úrovni však NATO nemůže obstát jako silná politická a vojenská Aliance. „A bez jistoty není bezpečnost, není prosperita, není svoboda,“ dodal.

V souvislosti s politikou Ruska a situací na Ukrajině podotkl, že zatímco investice do obrany v zemích NATO v posledních letech celkově poklesly o zhruba 20 procent, Rusko své výdaje zvýšilo o 50 procent.

Upozornil také na nepoměr, kolik na svou obranu vydávají evropští členové NATO a Spojené státy. Hrubý domácí produkt USA a Evropy je takřka shodný. „Spojené státy přesto utrácejí na obranu více než dvakrát tolik, než všichni ostatní spojenci dohromady. Poskytují více než dvě třetiny celkových výdajů na obranu spojenců,“ uvedl Stoltenberg.