Štít proti raketám může vyrůst v Česku

2. října 2002  12:42
Praha, Washington - Česká republika se možná stane srdcem evropské protiraketové obrany. Strategická poloha uprostřed kontinentu ji předurčuje pro rozmístění radarů i samotných střel amerického obranného "deštníku". Po ministru Tvrdíkovi hovořili o této možnosti také bezpečnostní experti z ministerstev zahraničí a obrany USA. Případné rozmístění systému je však otázkou několika let.  

Střely by měly umět zasáhnout a zničit přilétající balistickou střelu. Systém je stále ve vývoji. Absolvoval zatím sedm zkoušek, z nichž pět bylo úspěšných. Pro obranu Evropy stačí jedno až tři místa, odkud lze obranné střely odpalovat.

Ministr Tvrdík kalkuluje s tím, že zapojení do programu by výhledově zajistilo relativně levnou obranu českého vzdušného prostoru. V rámci dohod o rozmístění raketových systémů by ho mohla střežit americká letadla.

"Může umožnit při stejných, nebo nižších nákladech výrazně vyšší stupeň obranyschopnosti České republiky. Je to pohled dopředu," řekl ministr Tvrdík pro ČTK.  Jak Tvrdík uvedl, při návštěvě Washingtonu zahájil první konzultační etapu.

Ministerstvo obrany doposud prosazovalo nákup 24 nových nadzvukových stíhaček. Po srpnových povodních Tvrdík variantu se stíhačkami přehodnotil a během několika následujících měsíců by chtěl podle svých slov uzavřít smlouvu, která by jasně ukázala, že Česko má zájem vstoupit do amerického projektu.

"Domluvili jsme se na tom, že vznikne pracovní tým, který povede jednání se zástupci USA. Výsledek těchto jednání bude předložen k rozhodnutí vládě a parlamentu," řekl Tvrdík.

Americké rakety odmítli jen komunisté
Ministr Tvrdík již z Washingtonu předeslal, že se pokusí přesvědčit všechny politické strany včetně opozice, aby projekt podpořily. S rozmístěním raket na území ČR by podle slov svého místopředsedy Petra Nečase neměla žádný problém ODS. "Jedinou podmínkou je, aby u nás systém nebyl jenom umístěn, ale aby naše území také chránil," uvedl Nečas.

Souhlasil by i v případě, že by ostatní evropské státy své území Američanům nenabídly. Nečas soudí, že "názory některých evropských politiků jsou v tomto ohledu dost krátkozraké a hloupé."

Pro účast na americkém obranném systému by zvedli ruku také ministři Šimonovský a Rusnok. "Pokud to znamená větší bezpečnost pro Českou republiku za přiměřené peníze a naopak to nějaké peníze přinese, pak to přivítám," uvedl Rusnok.

Poukázal rovněž na to, že by rozmístění zbrojních systémů mohlo do Česka přivést investice. Shodl se však s lidoveckým kolegou na tom, že vládu musí o této věci poučit strategičtí odborníci.

Komunisté okamžitě reagovali s tím, že se zapojením země do systému protiraketové obrany zásadně nesouhlasí. Jak uvedl místopředseda KSČM Vojtěch Filip, takový krok by byl v rozporu s dosavadní zahraničně-politickou orientací země. "Považuji takové rozhodnutí za přípravu na válku, která je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky," uvedl Filip.

Evropa je zatím opatrná
Americký tým na základě předchozích jednání ministrů obrany NATO v Evropě projekt se spojenci už konzultoval. Většina evropských spojenců je však zatím v reakcích na americký plán opatrná.

"Zdrženlivý postoj mnoha evropských zemí nicméně neznamená, že by na vývoji protiraketové obrany s USA nespolupracovaly. Případné zapojení České republiky do vývoje systému protiraketové obrany tak může znamenat zisk významných zakázek pro české firmy a prohloubení spolupráce v oblasti vývoje velmi sofistikovaných vojenských technologií," uvedl politolog Petr Suchý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Ačkoliv celý projekt obrany má podle Pentagonu stát až 64 miliard dolarů, Spojené státy svým spojencům nabízejí i účast bez finančního přispění - nepeněžního vkladu. "Tím může být aktivní účast expertů, nebo možnost přijetí radarových a informačních senzorů na našem území," vysvětlil Tvrdík.

Na území České republiky už jsou umístěny alianční prostředky tohoto typu, propojení s novým systémem by umožnilo využívat také protiraketové střely. "Ať už bude osud systému protiraketové obrany jakýkoli, případná spolupráce České republiky s USA a dalšími spojenci na jeho vývoji dále posílí jejich vazby," uvedl politolog Petr Suchý.

USA budují první základnu NMD
Spojené státy začaly se stavbou prvních objektů protiraketové obrany letos v červnu na základně ve Fort Greely na Aljašce. Základna leží zhruba 160 kilometrů jihovýchodně od města Fairbanks a podle oficiálních informací z Pentagonu má být součástí právě systému národní raketové obrany (NMD).

Ve Fort Greely by během dvou let mělo vzniknout šest raketových sil, které budou zapuštěny v 35 metrů pod zemským povrchem. Podle údajů z Pentagonu má být od září 2004 základna zcela připravena k odpalování záchytných raket proti útočícím balistickým střelám. Jen vybudování komplexu ve Fort Greely přitom přijde USA na více jak 300 milionů dolarů. Celý systém NMD pak bude podle odhadů stát přes 60 miliard dolarů.

O zahájení prací rozhodla vláda prezidenta George Bushe s odůvodněním, že nový americký systém protiraketové obrany je nutný pro ochranu USA a Evropy před možnými útoky zemí, jakými jsou Irák a Severní Korea.

Výstavbu na Aljašce přitom odstartovaly Spojené státy jen dva dny poté, co jednostranně odstoupily od smlouvy o nerozmísťování raketových systémů - ABM.

Vypovězení smlouvy z roku 1972 tvrdě kritizovalo Rusko a své výhrady dávali najevo i někteří spojenci USA v NATO. Porušením ABM se naruší strategická rovnováha a svět ustoupí nazpět v odzbrojovacích snahách. Dohoda totiž zapovídala vybudování systémů protiraketové obrany chránící celé území státu.

Právě v červnu skončila šestiměsíční výpovědní lhůta, když předtím prezident Bush loni v prosinci vypovězení smlouvy formálně oznámil. "Smlouva ABM nám neumožňovala chránit náš národ a naše přátele," prohlásil tehdy Bush s ohledem na teroristické útoky z 11. září.

Testy záchytných raket pokračují
Je 15. července 2002 a americké ministerstvo obrany si připisuje první zcela úspěšný test systému protiraketové obrany. Střela mající zničit nepřátelskou raketu byla odpálena z atolu Kwajalein v jižní části Tichého oceánu 21 minut poté, co útočná raketa, upravená verze mezikontinentální střely Minuteman II, odstartovala přibližně ze 7,7 tisíce kilometrů vzdálené kalifornské Vandenbergovy vojenské základny.

Obranná raketa zasáhla útočnou 231 kilometrů nad zemským povrchem. Záchytná střela má dvě části: raketový nosič, který ji urychlí, a vlastní ničící zařízení s vlastním pohonem, které likviduje nepřátelskou hlavici mechanickým nárazem. V poslední fázi letu se přitom střela řídí podle hvězd.

V pořadí čtvrtý pokus v rámci programu NMD bedlivě sledovali jak zástupci Pentagonu, tak veřejnost. Odpůrci programu uspořádali několik demonstrací. Zástupci amerického ministerstva obrany, sdělili, že všechny systémy pracovaly podle očekávání. Ze tří předcházejících pokusů dva selhaly zcela a jeden znamenal částečný úspěch. Poslední pokus loni v červenci se nevydařil a tehdejší prezident Bill Clinton další práci na štítu pozastavil.

Úspěšný test povzbudil americkou administrativu. Prezident Bush následně požádal Kongres o 8,3 miliardy dolarů pro financování výzkumu protiraketové obrany a na další zkoušky. Jediný test systému přitom stojí přibližně sto milionů dolarů.

inc (natoaktual.cz), iDNES

Jordánské bojovnice

Září 2015

„Křehcí zabijáci“ v maskáčích a s kabelkami se chtějí vyrovnat mužům. Osmička žen předvedla své bojové dovednosti.

Dny NATO v Ostravě

Září 2015

Bojové letouny, těžká armádní technika a zásahové jednotky přilákaly na mošnovské letiště 225 tisíc diváků.

Mise na Islandu

Srpen 2015

Čeští letci s gripeny už podruhé během relativně krátké doby střežili na několik týdnů v rámci mise NATO daleký Island.

Jízda dragounů

Březen 2015

Konvoj amerických obrněnců projíždějící Českem se stal atrakcí. Prakticky celou trasu tisíce diváků.