Boj s terorismem není podle premiéra Sobotky pro Evropu nový, liší se však svým kontextem. „Zamezit zcela těmto útokům je velmi obtížné. Řadě z nich lze předcházet tím, že budeme efektivněji spolupracovat v bezpečnostní oblasti, zejména pokud jde o kvalitnější výměnu informací a další posílení spolupráce policejních orgánů a zpravodajských služeb,“ uvedl na schůzce s českými velvyslanci.

Zkušenost s poslední migrační vlnou do Evropy pak podle jeho slov ukázala, jak důležité jsou právě vnější evropské hranice. „I státy v centru Evropy si tváří v tvář nekontrolovanému pohybu lidí uvědomily, že je nutné vnější hranice účinně chránit,“ konstatoval.

Je proto přesvědčený o tom že se dlouhodobě Evropa neobejde bez společné evropské armády. První konkrétní závazky a návrhy v tomto ohledu by podle něj měla přinést už podzimní jednání Evropské rady.

Za důležitou v této oblasti označil premiér rovněž sociální politiku, která by umožnila dobrou integraci migrantů do evropské společnosti. „Stejně pečlivě bychom měli zkoumat důvody, které vedou lidi, a to i ty, kteří dlouho a v podstatě bez problémů žili v jednotlivých evropských zemích, k radikalizaci a následně i k teroru,“ uvedl s tím, že spolupráce v oblasti bezpečnosti se však nemůže zastavit na evropských hranicích.

Rozvoj bezpečnostní dimenze evropské politiky pak podle Sobotky nijak neoslabuje roli Severoatlantické aliance jako garanta bezpečnosti v Evropě. Naopak evropská společná bezpečnostní a obranná politika má vůči NATO směřovat k tomu, abychom byli akceschopnějším a spolehlivějším partnerem.

Doba relativního klidu skončila

„Události uplynulých dvou let uzavřely období relativního klidu v Evropě a jejím bezprostředním okolí,“ prohlásil Sobotka. Na první místo mezi hrozbami řadí nárůst mezinárodního terorismu, pro nějž vytvořila podmínky nestabilita na Blízkém východě. Ta je podle něj také jednou z hlavních příčin bezprecedentní migrační vlny, kterou Evropa v posledním roce zažila.

Za další hrozbu označil předseda vlády skutečnost, že na různých místech světa proste nacionalismus a náboženského napětí. Mezinárodní bezpečnost pak narušují mezistátní konflikty provázené nedostatkem respektu k mezinárodnímu právu a mezinárodním institucím, a to jak v Evropě, tak za jejími hranicemi. „Přibývá zhroucených států a zamrzlých konfliktů,“ konstatoval.

Premiér se v této souvislosti zastal Ukrajiny. Stále podle jeho slov nedošlo k obnovení respektu k suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny a naplnění minských dohod a v posledních dnech opět dochází k nárůstu napětí mezi Ukrajinou a Ruskem.

Upozornil také na nedávné události v Turecku, kde došlo k pokusu svrhnout legitimní vládu vojenskou silou. „Tedy došlo k události, kterou mnozí z nás ve 21. století již nepovažovali za možnou,“ řekl s tím, že obavy vzbuzuje rovněž vývoj, který po nepovedeném převratu následoval a který ze strany turecké vlády zahrnuje mimo jiné rozsáhlé zatýkání.

Aktuální vývoj bezpečnostní situace ve světě i Evropě pak podle Sobotky v každém případě ukazuje, jak zásadní je pro prosperitu a bezpečnost České republiky zakotvení ve strukturách Evropské unie a NATO. „Zajištění jejich stability a akceschopnosti jsou naším prvořadým zájmem,“ dodal.