S USA nebo bez: co nás čeká a nemine

28. února 2017  14:52
Pavel Hlaváček, Západočeská univerzita v Plzni
Amerika se zásadním způsobem mění, neboť její nová hlava státu pronáší slova, ke kterým by se žádný americký státník nikdy nepřihlásil. Ovšem svět Západu se mění beztak, jak demograficky tak hospodářsky, a bude na nás, jak se k tomu postavíme, píše pro natoaktual.cz Pavel Hlaváček.  
Americké tanky se vyloďují v Evropě. | foto: Ministerstvo obrany USA, Staff Sgt. Micah VanDyke

Se svým novým prezidentem se Amerika zásadním způsobem mění, neboť její hlava státu pronáší slova, ke kterým by se žádný americký státník, nota bene prezident, nikdy nepřihlásil. To bylo definitivně zřejmé zhruba před měsícem, kdy jsme mohli sledovat inaugurační projev Donalda Trumpa – jsme svědky něčeho mimořádného.

„Tento skvělý národ přetrvá, tak jako přetrval až doposud a bude znovu žít a prosperovat. A tak mi dovolte, abych se vám vyznal ze své pevné víry, že jediné, čeho se musíme obávat, jsou obavy samotné.“
Franklin D. Roosevelt (1933-1945), inaugurační projev z 3. března 1933

„Od této chvíle, nová vize zavládne naší zemí. Od tohoto okamžiku, budeme hovořit o Americe především... Amerika znovu začne vítězit, vítězit, jako nikdy předtím.“
Donald J. Trump, inaugurační projev z 20. ledna 2017

USA vs. „Amerika především“

Hnutí „Amerika především“, o kterém hovořil Trump, tvořili v období mezi světovými válkami lidé, kteří zastávali ideje izolacionismu a protekcionismu. Právě s nimi vedl tehdejší prezident F. D. Roosevelt nesčetně sporů, aby Američany přesvědčil, že strkání hlavy „do písku“ nemůže Spojené státy uchránit před „démony nesvobody“, kteří tehdy ovládli Německo, Itálii, Japonsko a další země.

Jiná doba, jiný přístup

Franklin D. Roosevelt věděl, že nejlepší způsob, jak dostat Ameriku z důsledků Velké hospodářské krize, bude odstranit hospodářský protekcionismus. Donald Trump nám dnes tvrdí, že on Ameriku učiní znovu velkou, když začne americký trh před vnější konkurencí chránit...

K „Americe především“ se Trump znovu přihlásil na konferenci republikánské strany ve Filadelfii (26. ledna 2017). Trochu z toho mrazí: Franklin D. Roosevelt věděl, že nejlepší způsob, jak dostat Ameriku z důsledků Velké hospodářské krize, bude odstranit hospodářský protekcionismus. Donald Trump nám dnes tvrdí, že on Ameriku učiní znovu velkou, když začne americký trh před vnější konkurencí chránit...

Donaldu Trumpovi nelze upřít jednu věc: žádný politik nepřivedl v poslední době tolik lidí (odborníků i laiků) k hlubokým úvahám nad budoucnosti USA, potažmo celého euro-atlantického prostoru v rychle se měnícím světě. Jak vlastně bude vypadat svět, který nás čeká a nemine?

Rok 2017 ve znamení změny zahraniční politiky USA

Přečtěte si související text Pavla Hlaváčka na natoaktual.cz

Existují přinejmenším dvě vědní disciplíny, od kterých se přímo očekává, že budou vytvářet predikce vývoje na desítky let dopředu: demografie a ekonomie. Mimochodem, oba tyto obory by mohly říci hodně o příčinách zvolení Donalda Trumpa. Zatímco demograf by poukazoval na rychle se měnící složení obyvatel USA, ekonom by patrně hovořil o důsledcích poklesu životní úrovně střední třídy. Což – jak by se oba shodli – v USA nejvíce „odnesli“ „bílí Američané“, obzvláště muži v produktivním věku, kteří kdysi – ještě před pár desítkami let – tvořili základ státotvorného prvku USA.

Zbrusu nový svět? 1. Bude nás méně

Demografie a ekonomie jsou fascinující v tom, že se – mimo jiné – zabývají jevy, jejichž důsledky nás budou ovlivňovat teprve s odstupem času. Jen pro ilustraci: pokud se v naší zemi v uplynulých letech narodilo málo dětí, pak je zřejmé, že i počet obyvatel za 20 až 30 let, bude u nás vycházet z té populační „základny“, kterou známe již dnes. Jestliže známe základní údaje o naší produktivitě práce a přitom se stále zadlužujeme nad úroveň, kdy naše dluhy nebudeme moci snadno „umazat“ inflací, pak je zřejmé, že důsledky našeho současného hospodaření budou splácet ti, kteří se ještě nenarodili.

Statistika demografického vývoje dle Populačního fondu OSN (UNFPA – United Nations Population Fund) odhaduje, že nejpočetnějším národem planety se kolem roku 2022 stanou Indové, kteří na prvním místě vystřídají Číňany. Tyto dva národy budou v polovině 21. století tvořit jednu asi třetinu lidstva. Ostatní budou následovat s velkým odstupem, přičemž na světě budou pouze tři další země, jejichž populace přesáhne 300 milionů: USA (400 milionů), Pákistán (350 mil.) a Indonésie (300 mil.).

Co se týče podílu na světové populaci, asi nijak nepřekvapí, že nejvíce ztratí Evropané. Jejich celkový počet se v roce 2050 bude pohybovat kolem 360 milionů. Nejvíce bude Němců (28. místo na světě), jejichž populace bude asi tak velká, jako byla v roce 1945 (70 milionů). Druhým nejpočetnějším národem Evropy budou Francouzi (60 mil.), což znamená, že více bude i Súdánců, Barmánců nebo třeba Afghánců. V Rusku (asi 100 mil. ob.) – které dnes bývá tak často zmiňováno jako hlavní bezpečnostní hrozba Evropy – bude žít asi tolik obyvatel, co v Jemenu či Ugandě.

Občanů ČR bude 8,5 miliónu: přesně asi tolik, kolik Ománců či Turkmenů a zhruba tolik, kolik lidí obývalo českou kotlinu v roce 1885. Jen pro dokreslení situace: válečné ztráty na českém obyvatelstvu z doby první i druhé světové války dohromady (vojáci i civilisté), dosahovaly přibližně 550 tisíc obyvatel. A pokud statistiky „nelžou“, v příštích 40 letech poklesne počet obyvatel ČR zhruba o 2 milióny obyvatel. Rozdíl mezi populační situací v českých zemích na konci 19. století a v polovině 21. století bude zásadní: dříve se rodilo více dětí a život byl kratší. Naše průměrná délka života se sice prodloužila, avšak s porodností 1,5 dítěte na ženu (2015), musí být jasné, že populace ČR bude prudce stárnout.

Zbrusu nový svět? 2. Budeme chudší

A jak bude vypadat náš svět z pohledu ekonoma? Dle Mezinárodního měnového fondu (MMF) i Světové banky (WB) se v roce 2016 největší ekonomikou světa stala Čína, která odsunula na druhé místo USA. Čínské HDP (dle PPP, parity kupní síly) je tak velké, jako HDP Indie, Japonska, Německa a Ruska dohromady. Pokud k Číně připočteme i Hongkong, Macao a Tchajwan, pak by dle odhadů měla tzv. Velká Čína tvořit až 24 % světového HDP následována USA (23 %). Indie by mohla druhého místa dosáhnout až kolem roku 2050. Evropské velmoci – které v roce 1945 tvořily světové HDP z 12 % a v roce 2000 už jen z 6 %, budou hluboko v poli poražených.

Vyjadřovat velikost české ekonomiky na kontrastu světového HDP by nedávalo smysl, neboť náš podíl je marginální: řádově se počítá na desetiny procenta. Proto se pokusme ekonomické údaje o nás vyjádřit jinak: HDP (dle PPP) České republiky bude v polovině 21. století odpovídat hodnotě 950 mld. USD. To se může zdát jako úžasný výsledek, vezme-li v úvahu, že v současné době (2015) odpovídá dle WB přibližně 340 miliardám.

Obrana je nutná, bez ohledu na USA

Je nutné, aby nás izolacionistická administrativa Donalda Trumpa důrazně upozorňovala, že s rozpočtem obrany budeme muset něco dělat? Je nutné pokračovat dál, abychom si uvědomili vážnost situace, ve které se nacházíme a s námi celý západní svět?

Problém je v tom, že i Etiopie, která dnes dosahuje poloviční výkonnosti České republiky (160 mld. USD), nás díky svému populačnímu růstu ekonomicky předběhne ještě v první půlce 21. století. Naše životní úroveň bude jistě vyšší než v Africe, ale náš ekonomický vliv, bude úměrně klesat. Zatímco Etiopie bude plná mladých lidí, dost možná toužících odejít do Evropy, naše země bude plná důchodců, kteří budou hledat způsob, jak zajistit svou životní úroveň. Jestliže dnes naše ekonomika patří mezi TOP 45 největších na světě a Etiopie na 68. místo, kolem roku 2050 si budeme rovni.

Západní země žijí v podivném paradoxu: na jedné straně požíváme životní úrovně, kterou by nám všichni naši předci museli jen a jen závidět. A přesto se rekordně zadlužujeme; např. země euro-zóny mají průměrný vládní dluh 90 % vůči svému HDP (2015). Jak mohou takové vlády očekávat, že se jejich občané nebudou zadlužovat, když se sami nedokážou řídit stát bez dluhů?

Naše bezpečnost, naše odpovědnost

Neméně paradoxně znějí názory některých intelektuálů, kteří sní o budování ryze evropské armády – tedy bez účasti Američanů. Je to utopie čistě z důvodů finančních. Vláda USA dnes platí na obranu (650 miliard USD) dvojnásobek toho, co všichni ostatní členové NATO dohromady. Navíc Donald Trump na konferenci konzervativců CPAC v Marylandu (24. února) potvrdil, že hodlá navýšit armádní výdaje o dalších 10 % (54 miliard USD), což je objem peněz, který odpovídá vojenskému rozpočtu Velké Británie.

Přečtěte si další související texty na natoaktual.cz:

Z evropských zemí NATO splňují rozpočtový závazek (2 % z HDP) pouze čtyři země (Řecko, Británie, Estonsko a Polsko) a další čtyři (Slovinsko, Belgie, Španělsko, Lucembursko) nedávají ani polovinu z toho, k čemu se zavázaly... Je nutné, aby nás izolacionistická administrativa Donalda Trumpa důrazně upozorňovala, že s rozpočtem obrany budeme muset něco dělat? Je nutné pokračovat dál, abychom si uvědomili vážnost situace, ve které se nacházíme a s námi celý západní svět?

Až příště v novinách objevíte zneklidňující informace – třeba jak Rusko a Čína zbrojí, zatímco USA se díky Donaldu Trumpovi uzavírají samy do sebe – neberte to na lehkou váhu. Nicméně vězte, že největší výzvy naší společnosti, leží u nás samotných: počet obyvatel, míru zadlužování nebo třeba alianční závazky, budeme v prvé řadě utvářet my sami.

Pavel Hlaváček
autor působí na Západočeské univerzitě v Plzni

natoaktual.cz

Dny NATO v Ostravě

Září 2016

Počtem účastnících se letadel rekordní Dny NATO v Ostravě vidělo 130 tisíc návštěvníků.

Šampionát odstřelovačů

Duben 2016

Jedna rána, dvacet sekund! Snajpři z devíti zemí soupeřili v preciznosti

Staronová Aerovka

Duben 2016

V historických hangárech Aerovky v pražských Letňanech se otevírá nová letecká expozice.

Jordánské bojovnice

Září 2015

„Křehcí zabijáci“ v maskáčích a s kabelkami se chtějí vyrovnat mužům. Osmička žen předvedla své bojové dovednosti.

Mise na Islandu

Srpen 2015

Čeští letci s gripeny už podruhé během relativně krátké doby střežili na několik týdnů v rámci mise NATO daleký Island.