Formální převzetí šesti letounů se uskutečnilo během slavnosti na letecké základně Batajnica poblíž Bělehradu. Slavnosti přihlížel kromě srbského prezidenta Aleksandara Vučiče také ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Právě s ním ještě jako premiér Vučić dodávky zbraní včetně letounů dojednával.

První dva stroje MiG-29 do Srbska dorazily už počátkem října, ale rozmontované. Darované letouny z ruských skladů si vyžádají opravy a modernizace. Moskva a Bělehrad se dohodly, že srbská armáda zaplatí jen modernizaci, která bude stát kolem 230 milionů eur (tedy 5,9 miliardy korun). Modernizace má skončit v roce 2019 a letouny by měly zůstat ve službě minimálně 14 let.

Dodávky darované techniky představitelé obou zemí dojednali loni v prosinci. Kromě letounů má jít ještě o 30 tanků T-72C a 30 průzkumných bojových vozidel BRDM-2. Bělehrad chtěl přitom nadzvukové letouny a další techniku z ruských zbraňových rezerv původně koupit. Nakonec ji dostal darem.

Vučić tehdy uvedl, že pořízení ruské techniky neznamená, že by Srbsko nezůstalo vojensky neutrální. Nová výzbroj posle jeho slov ale dramaticky zvýší obranyschopnost země. „Znamená to, že budeme mít výhodu nad těmi, kteří by snad pomýšleli na ohrožení budoucnosti Srbska,“ prohlásil.

Většina sousedních zemí bývalé jugoslávské republiky je členem NATO nebo k členství v Alianci a Evropské unii směřuje. I Bělehrad formálně usiluje o členství v Evropské unii, zároveň má ale blízko ke svému tradičnímu spojenci Rusku.

Podle srbských politiků stojí za úsilím posílit ozbrojené síly čistě jen snaha zvýšit obrannou sílu, nikoli přípravy na válku. Jde prý zároveň ale i o reakci na vyzbrojování Chorvatska - člena Severoatlantickou aliance i Evropské unie.

Vučić v Moskvě vyjednával rovněž o dodávkách systémů protivzdušné obrany Buk-M1 a Buk-M2 a o hybridním protiletadlovém raketovém systému Tunguska. Tržní cena kolem 500 milionů eur je však pro Bělehrad zatím příliš vysoká.