"Myslím, že nyní máme jednomyslný názor na věc," řekl Schwarzenberg po schůzce ministrů v norském Oslo. "Samozřejmě panují určité rozdíly..., ale obecně nám nikdo neříká, že to, co děláme, je špatné," uvedl.

Některé země podle něj volají po ještě intenzivnějším budování vztahů s Ruskem, jinak prý však podle šéfa české diplomacie nezazněla z jejich strany žádná výrazná kritika.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který je v Oslu rovněž přítomen a jehož země americký projekt tvrdě kritizuje, po jednání na tiskové konferenci zopakoval ruský postoj, že plán "opravdu radikálně mění bezpečnostní situaci v Evropě".

"Musíme samozřejmě pamatovat na to, že po každé akci následuje protiakce," dodal. Lavrov obvinil USA a NATO z porušování bezpečnostní rovnováhy v Evropě a vytváření nových čar, které oddělují Rusko jako nepřítele.

Schwarzenberg na to v rozhovoru pro české novináře reagoval, že Rusko všechny potřebné informace od Česka i USA má. Navíc má podle něj dostatek dobrých expertů, kteří vědí, že systém žádnou hrozbou pro tuto zemi nebude.

Americká ministryně Condoleezza Riceová odmítla ruské obavy v souvislosti s plány na umístění protiraketových základen v Evropě s tím, že jsou směšné.

"Názor, že nějakých deset interceptorů a několik radarů ve východní Evropě ohrozí ruské strategické odstrašující síly je čistě směšný a každý to ví," uvedla Riceová po schůzce s Lavrovem.

Ministři zahraničí všech 26 členských států NATO v Norsku potvrdili závěry, k nimž dospěli minulý týden v Bruselu zástupci a experti členských zemí NATO. Shodli se, že reálná raketová hrozba existuje a území členů Aliance je třeba před takovým nebezpečím chránit.

Podle generálního tajemníka Aliance Jaap de Hoop Scheffera se členské země shodují, že nebezpečí zbraní hromadného ničení se týká všech.