"Navrhujeme zvláštní zasedání Rady NATO-Rusko o kavkazském problému," citovala ruského vyslance při NATO Dmitrije Rogozina agentura ČTK s tím, že návrh předložil tento týden na neformální schůzce svým kolegům v Severoatlantické alianci.

"Jedinou podmínkou je, aby se schůzka konala v přítomnosti zástupce generálního štábu ruské armády, aby mohl vysvětlit náš postoj k událostem, které loni v srpnu vedly ke konfliktu s Gruzií, a také osvětlit náš plán zřídit v Abcházii a Jižní Osetii vojenské základny," řekl.

Vztahy NATO a Ruska byly po loňské ruské invazi do Gruzie doslova na bodu mrazu. NATO tehdy okamžitě vyzvalo k ukončení bojů a ke stažení ruských jednotek a zrušilo některá společná cvičení a další projekty spolupráce. - Rusko už pocítilo opatření zemí NATO za invazi do Gruzie

Vzájemné vztahy se sice podle expertů koncem roku zlepšily, ale Aliance dala jasně najevo, že sbližování bude opatrné. - Expert: Vztahy NATO s Ruskem povolily, ale k normálu mají daleko

Rogozin uvedl, že schůzku plánovanou na 5. března do Bruselu a věnovanou Kavkazu by Moskva chápala jako ukončení moratoria uvaleného na kontakty mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí.

NATO rozhodlo, že postupně obnoví jednání s Ruskem loni v prosinci na zasedání ministrů zahraničí členských zemí. Avšak zatím jen pozvolna a na neformální úrovni. Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer tehdy zdůraznil, že to ještě neznamená návrat do starých kolejí, ani to, že NATO souhlasí s některými nedávnými kroky ze strany Moskvy v konfliktu s Gruzií.

Konkrétně Aliance kritizovala ruské uznání nezávislosti gruzínských separatistických oblastí Jižní Osetie a Abcházie či hrozbu rozmístění ruských raket poblíž hranic s Polskem.