"Členské státy Aliance se při pražském summitu zavázali, že podpoří úsilí OSN, aby Irák splnil své závazky v oblasti odzbrojení," řekl Robertson v belgickém Monsu při pátečním slavnostním uvedení nového nejvyššího velitele spojeneckých sil v Evropě generála Jamese Jonese do funkce.

Podle neoficiálních zdrojů, NATO v nejbližších dnech hodlá aktivovat námořní jednotky pod svým velením. Zároveň připraví záložní síly pro operace na Balkáně, kde působí několik tisíc britských vojáků, kteří by měli podpořit americké síly v případné vojenské operaci v Iráku, cituje britský deník Financial Times nejmenované diplomaty.

Aktivace hlídkových lodí a milovek pod velením NATO je přitom jednou z navrhovaných variant pomoci, o kterou minulý týden ve středu NATO formálně požádaly Spojené státy.

Oficiálně o žádosti informoval ministr obrany Donald Rumsfeld s tím, že žádost nijak nehovoří o přímé vojenské účasti spojenců z Aliance. "Atlantická rada získala poznatky, které zahájily vzájemný dialog o tom, co by měla Aliance udělat v případě války," uvedl Rumsfeld na tiskové konferenci v Pentagonu.

Rumsfeld však upozornil, že formální žádost ještě neznamená, že se Spojené státy již rozhodly na Irák udeřit. "Jen to umožní se na případný válečný konflikt připravit a naplánovat ho. Válka s Irákem není nevyhnutelná," řekl.

Spojené státy přitom po spojencích v Alianci žádají celý balík opatření. Například vojenskou ochranu Turecka, které by mělo v případné válce s Irákem poskytovat útočiště americkým jednotkám a mohlo by se stát terčem iráckých odvetných akcí.

Mezi požadavky, které v prosinci při návštěvě centrály NATO v Bruselu nastínil spojencům i náměstek amerického ministra obrany Paul Wolfowitz, je i otevření vzdušných prostorů členských států Aliance, přístavů, vojenských základen a poskytnutí speciálních letounů včasné výstrahy AWACS. Ve výčtu možné pomoci Aliance nechybí ani poskytnutí plánovacích kapacit NATO, minolovek a hlídkových lodí.

Spojené státy už dříve oznámily, že s přímou vojenskou podporou celé Aliance nepočítají. A to především s vědomím, že v Alianci rozhodují spojenci konsensem. Názor na případný konflikt v Iráku se však v jednotlivých členských zemích NATO různí. Každý člen NATO se proto může sám rozhodnout posílit koaliční síly a postavit se v případě války na stranu Spojených států - vojensky podpořit.