O možné účasti Severoatlantické aliance v Iráku spekulovali analytici, diplomaté i představitelé aliance už od počátku válečného tažení proti Husajnovu režimu.

Oficiální polskou žádost měl generální tajemník NATO George Robertson dostat na sklonku minulého týdne.

Kvůli odmítavým stanoviskům především Německa a Francie však aliance doposud jen vyčkávala. Vrchní velitel sil NATO v Evropě generál James Jones prohlásil, že "ačkoliv je možná účast NATO v poválečném Iráku doslova žhavým tématem, nikdo alianci doposud o pomoc nepožádal". Francouzský prezident Jaques Chirac pak zapojení aliance předem podmínil novým mandátem OSN.

Jak uvedl polský velvyslanec při NATO Jerzy Nowak, Varšava si je vědoma odmítavých postojů některých členských zemí aliance, proto nežádá přímo o vyslání mírových sil, ale o naplánování operace pro správu území a logistickou podporu.

Nad bezpečností a pořádkem v "polském sektoru" by podle Nowaka mělo bdít až 7 tisíc vojáků. Varšava chce do Iráku vyslat asi 2 tisíce mužů. Zbývající počet by podle záměrů Varšavy měly doplnit síly dalších zemí.

O možné pomoci Polsku by měla aliance rozhodnout do 22. května, na kdy polští diplomaté svolali do Varšavy schůzku zástupců zemí, které by měly o pomoc při správě sektoru zájem. Na schůzce už chce mít Polsko jasné rozhodnutí a se zástupci zemí se radit přímo o složení jednotek, které by v sektoru nad mírem dohlížely.

Během války v Iráku operovalo skrytě po boku amerických a britských sil 200 elitních polských vojáků ze speciální jednotky zvané GROM. Polští armádní velitelé a představitelé země aktivity úspěšně tajili až do chvíle, kdy tiskové agentury vydaly několik fotografií z oblasti iráckého města Umm Kasr, na kterých fotografové zachytili právě polské vojáky. Po dobytí Bagdádu a konci války Polsko získalo od koaličních partnerů USA a Británie ke správě jeden ze tří sektorů.