Dvě obrněné brigády by nás uklidnily, přeje si Polsko kvůli Krymu

2. dubna 2014  19:49
Jak by mohlo ve světle krize na Ukrajině vypadat proklamované posílení obrany aliance na její východní hranici? Ačkoliv obranné možnosti včetně případných nových základen alianční plánovači teprve budou v příštích týdnech posuzovat, Polsko už jistou představu nastínilo.  
Letoun E-3A Awacs | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

Zatím NATO v reakci na ruskou anexi Krymu deklarovalo, že obranu na východě posílí. Vyslyšelo tak volání především pobaltských zemí a Rumunska nebo Polska, které mají z posledních ruských kroků obavy.

Aliance zatím nasadila na monitorování své východní hranice letouny včasné výstrahy AWACS a Spojené státy vyslaly do Pobaltí a do Polska své stíhačky. Zdá se však, že to nebude poslední krok.

Varšava během zasedání ministrů zahraničí NATO naznačila, že by se nijak nebránila, kdyby na polském území byly ve větší míře rozmístěny aliančníjednotky. V polském městě Bydgoszcz už je spojenecké výcvikové centrum a podle šéfa polské diplomacie Radoslawa Sikorského "by všichni členové NATO měli mít stejný pocit a stejnou úroveňbezpečí".

"Myslím si, že mluvím nejen za polské představitele, ale také za velkou část obyvatel, když říkám, že bychom na svém území rádi viděli větší a stálou přítomnost spojenců," uvedl Sikorski s tím, že by mohlo jít o dvě obrněné brigády, tedy až 10 tisíc aliančních vojáků.

I přes informace některých médií Varšava zatím žádnou oficiální žádost směrovanou spojencům o rozmístění takového počtu vojáků na svém území nevznesla. Návrh nicméně budí u některých zemí rozpaky. Odmítavý postoj vyjádřil například šéf nizozemské diplomacie Frans Timmermans. "Na hranicích s Ruskem žádné vojáky NATO nepotřebujeme," prohlásil.

Nadšeno není údajně ani Německo. Rozmístění sil blízko ruských hranic by totiž Moskva mohla považovat za provokace a o rozmísťování sil na východě nebo budování nových základen v Polsku či Pobaltí by měla prý Aliance uvažovat až ve chvíli, kdy Rusko nevyslyší výzvy k deeskalaci situace na Ukrajině.

"Kdyby Rusko dále zasahovalo na Ukrajině, neváhal bych to označit za historickou chybu. Vedlo by to k další mezinárodní izolaci Ruska. Mělo by to dalekosáhlé důsledky pro vztahy mezi Ruskem a západním světem a špatná kalkulace s ohromným strategickým dopadem," řekl po jednání ministrů šéf NATO Anders Fogh Rasmussen.

Letouny, vrtulníky, obrněnce?

Podle expertů se jeví jako nejpravděpodobnější, že aliance bude v následujících týdnech pomalu posilovat svou vojenskou přítomnost především v Pobaltí a Polsku. Půjde o další stíhací letouny, letouny včasného varování nebo válečné lodě. 

"USS Truxtun je v Černém moři a další podpora z USA je na cestě. Mnozí spojenci se zavázali k příspěvkům, které by měly ujistit všechny od Baltu až k Černému moři, aby se cítili v bezpečí," prohlásil americký ministr zahraničí John Kerry.

Posilování obrany nebo přinejmenším "jistá opatření" by se měla dotknout i sousedníhoSlovenska, jak připustil slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák. 

"Bezpečnostní situace v Evropě se v posledních týdnech změnila a Aliance na tomusí reagovat," uvedl.

Konkrétní kroky však zatím neprozradil s tím, že musí nejprve informovat nejvyšší státní představitele a ti o tom musí rozhodnout. "Bude se to týkat Slovenska i slovenských ozbrojených sil," naznačil pouze Lajčák.

"Rychlé rozmístění například bitevních vrtulníků Apache, několika baterií Patriotů nebo třeba americké obrněné brigády by byla pro Rusko jasná zpráva, že to aliance myslí vážně," konstatoval bezpečnostní expert a publicista Lukáš Visingr. 

Takto posílit východní hranici lze podle něj přitom velmi rychle a doslova v polních podmínkách. Horší by to bylo například s budováním nových leteckých základen. Posily v podobě spojeneckých stíhaček by musely využívat stávající základny. A vybudování nových, byť provizorních blíže k Rusku, by zabralo řadu měsíců, pokud by ovšem spojenci neuvažovali o využití starých nepoužívaných letišť třeba právě na Slovensku.

Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě Philip Breedlove ve středu prohlásil, že Rusko shromáždilo na hranici s Ukrajinou všechny síly, které potřebuje, pokud by se rozhodlo provést invazi do země. 

Vojenských cílů by podle něj Moskva mohla dosáhnout za pouhé tři dny až pět dní. Podle údajů aliance je na hranicích až 40 tisíc ruských vojáků. "Jde o velmi velkou, schopnou a připravenou sílu," řekl Breedlove a situaci označil za znepokojivou. 

Rusko by podle něj mohlo chtít silou vytvořit pozemní koridor spojující Krym s Ruskem, obsadit ukrajinský černomořský přístav Oděsu nebo připojit Podněstří.

Lubomír Světnička natoaktual.cz

Dny NATO v Ostravě

Září 2018

Výroční Dny NATO v Ostravě letos vidělo 220 tisíc návštěvníků.

Yankee od mariňáků

Září 2018

Premiéra amerického UH-1Y Venom, jednoho z kandidátů na přezbrojení českých vrtulníků.

Cvičení Sky Avenger

Červen 2018

Jak doplňují palivo americké stíhačky nad Českem z létajícího tankeru.

Army test u výsadkářů

Červen 2018

Pět disciplin dokonale prověří, zda by vaše fyzička stačila na přijetí do armády.