Polské 'tak' obraně Evropy

25. července 2011  9:52
Krize eurozóny, s kterou nyní zápasí evropské instituce spolu s členskými státy, mimo jiné brání vzniku významných iniciativ revitalizace a posílení společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), na které se původně během zahájení příprav předsednictví chtělo Polsko soustředit. V době úsporných opatření se tak Varšava rozhodla vydat cestou "inkrementálních" změn a oživení debaty na toto téma.  

Diplomatický aktivismus Polska související s evropskou obranně-bezpečnostní politikou, započal v červenci 2009 předáním "non-paperu" francouzskému ministrovi zahraničních věcí Bernardu Kouchnerovi, a měl tak pro polské předsednictví připravit evropskou půdu. V té době zamýšleli Poláci během předsednictví představit svůj plán na přetvoření SBOP ve funkční nástroj prevence a řešení krizových situaci. Tato tzv. chobelinská iniciativa obsahovala mimo jiné návrhy na zřízení funkce místopředsedy vysokého představitele pro SBOP, spojení civilních a vojenských velení, vznik evropských "stabilizačních sil" zahrnujících armádu, policii a hraniční policii, ale také společné projekty zbrojního průmyslu. Jako druhého spojence v otázkách posilování SBOP oslovila Varšava Německo.

Výsledkem trilaterálních jednání ve formátu Výmarského trojúhelníku se stal dopis ze 6. prosince 2010 adresovaný vysoké představitelce Ashtonové, který ji vyzývá k pokračování vývoje SBOP směrem k posílení civilních a vojenských kapacit EU. V odpovědi na polské návrhy pro rozvoj SBOP z Výmarského dopisu, vyzvala Rada EU pro zahraniční záležitosti v usnesení z ledna 2011 vysokou představitelku, aby na podzim 2011 představila Radě zprávu o probíhajících změnách, a také možnosti implementace návrhů z dopisu (3065th Council meeting Foreign Affairs 31.1.2011) . Kromě spolupráce s nejvlivnějšími hráči se polská diplomacie snažila zajistit podporu dalších států, především předcházejícího předsednického tria. Koncem belgického předsednictví v roce 2010 podepsalo Polsko společně s Belgií a Maďarskem další non-paper na téma stálé strukturované spolupráce (Position Paper by Belgium, Hungary and Poland on Permanent Structured Cooperation, Belgian Presidency of the EU, červen 2010). Pro Maďarsko, které následně v červnu 2011 ukončilo předsednictví Rady EU, tento dokument stanovil jednu z mála iniciativ v oblasti SBOP, ve které se rozhodlo pokračovat směrem udaným švédskými kolegy z tria v tzv. stockholmském programu, který si předsevzal na evropské úrovni propojit aspekty vnější bezpečnosti s vnitřními (v březnu 2011 představilo maďarské předsednictví písemný příspěvek do diskuze v oblasti práce boje proti terorismu, který byl následně diskutován na společném setkání pracovních skupin).

Původně "holistický přístup" k celému problému evropské politiky obrany, který vyznávala Varšava v průběhu příprav předsednictví, se však rozmělnil v programu samotného předsednictví kvůli krizi eurozóny, do pouhých několika všeobecných tezí. Hlavní problémy SBOP jsou všeobecně známé: politice chybí soudržná strategie, nové iniciativy a výzvy se potýkají s nedostatkem civilních kapacit a financováním. Spolupráce mezi EU a NATO kulhá, a to nejenom kvůli dosud nepřekonanému problému trojúhelníku Kypr-Řecko-Turecko. Kvůli problémům společné měny jsou schopnosti polského předsednictví v této oblasti ještě nižší než před půl rokem, což se odrazilo i v oficiálním strategickém dokumentu předsednictví. Ten říká, že "vnitřně silná Evropská unie (…) musí rozvíjet společnou bezpečnostní a obrannou politiku, jako doplněk k jejímu nejefektivnějšímu nástroji, tj. měkké síle ("soft power")." Konkrétní návrhy jsou v podstatě neviditelné a krize kolem bakterie E.coli posunula otázky politiky obrany v oblasti "bezpečná Evropa" až na třetí místo po zemědělské a energetické politice.

Vágní formulaci oficiálního dokumentu o prioritách Polska (Programme of the Polish Presidency of the Council of the EU) v oblasti SBOP rozvinul do několika konkrétnějších bodů ministr obrany Bogdan Klich na Konferenci předsedů výborů pro záležitosti obrany (CODACC) 4. července. Představil pět oblastí, kterými se hodlá předsednictví zabývat : 

  1. sdružování a sdílení schopností, 
  2. Evropské bojové skupiny, 
  3. zlepšování plánovacích struktur, 
  4. zapojení států Východního partnerství do iniciativ v oblasti SBOP, 
  5. posílení dialogu mezi EU a NATO. Polsko se tedy ujímá moderace již dlouho probíhající diskuze, nepřichází s novými iniciativami.

To ostatně uvedl i Klich: "Polsko je silně motivováno, aby inspirovalo činnost vysoké představitelky pro zahraniční a bezpečnostní politiku, která je v současné době zodpovědná za vnější vztahy EU, s cílem posílit to, co pomáhá posílit bezpečnostní a obrannou politiku EU."

Sdružování a sdílení schopností, aktivní řešení v době krize, je pokračováním projektu zahájeného během belgického předsednictví. Polské předsednictví se hodlá zaměřit na spolupráci v oblasti strategické přepravy, na působení proti improvizovaným výbušným nákladům a lékařskou péči. Do spolupráce chce zapojit také neunijní členy NATO.

Přečtete si na natoaktual.cz související materiály autora Luboše Palaty:

Za "papírová řešení" označil Klich přes dvacet bojových uskupení EU, která kvůli nedostatku politické vůle, vysokým finančním nákladům a procesním omezením jejich využití, nebyla dosud nasazená. Polsko do konce roku plánuje několik akcí. Chce přemluvit členské státy, aby uskupení mohla být využita jako strategický nástroj pro přípravu operací EU nebo jako jednotky prvního vstupu ("initial entry force"), tj. jako síly rychlé reakce, které se jako první dostanou do krizové oblasti. Posilování bojových skupin by se mělo podle Poláků opírat o další atraktivně znějící koncepty: flexibilitu, která by umožňovala použít pouze některé z prvků bojových uskupení podle konkrétních potřeb a "jointness", čili možnost vedení operace s využitím námořních a leteckých komponentů. Libyjský konflikt prokázal význam vojenského letectva a námořnictva, stejně jako zapojení civilní složky, zodpovědné mimo jiné za záchranářství v případě katastrof a úkolů týkajících se poskytování humanitární pomoci.

Během semináře, který polské předsednictví zorganizovalo k otázce bojových uskupení 5. července v Bruselu, byla diskutována tato a další konkrétnější řešení jako např. prodloužení doby trvání pohotovostního uskupení či diferenciace úrovně připravenosti jednotlivých skupin. Potenciálně by tato opatření mohla být použita při přípravě výmarského bojového uskupení, složeného z polských, německých a francouzských vojáků. Vznik uskupení má podle francouzského viceadmirála Xaviera Paitarda "vzbudit chuť na silnou evropskou obranu".

V kontextu probíhající evropské diskuse o principech financování vojenských operací (tzv. revize mechanismu Athena), chce Polsko navrhnout rozdělení nákladů spojených s nasazováním bojových skupin mezi všechny členy EU. V současné době jsou prostředky v rámci Athena využívané na společné náklady vojenských operací, nicméně tyto náklady jsou omezeny v podstatě na financování činnosti štábů. Záměrem polského předsednictví je, aby z rozpočtů pro vojenské operace byly také financované náklady na strategický transport, čili přepravu vojáků do zásahové oblasti.

Třetí prioritu, zlepšování plánovacích struktur EU, by chtělo Polsko naplnit zavržením dualismu plánování civilních a vojenských misí a vytvořením stálé struktury pro plánování a velení civilních a vojenských struktur, která by se stala partnerem pro NATO. Východiskem reforem by měly být stávající subjekty: Vojenský štáb (EUMS) a operační centrum EU. Očekávání na realizaci těchto cílů jsou ale i podle polské strany de facto minimální. Podobně je na tom priorita týkající se rozvoje spolupráce mezi EU a NATO. Kypersko-turecká otázka nepřispívá k posílení politických vztahů mezi těmito dvěma organizacemi. Z polské perspektivy bude za úspěch považováno rozšíření pravidelných politických konzultací, včetně těch generálního tajemníka Severoatlantické aliance a vysoké představitelky EU. Šancí pro polské návrhy je zpráva o činnosti vývoje kapacit pro civilně-vojenskou spolupráci EU-NATO, kterou vysoká představitelka Ashtonová musí předložit na podzim.

Nejreálnější příležitostí vykázat úspěch v oblasti SBOP může pro polské předsednictví být zapojení států Východního partnerství. Zatímco v současné době pouze Ukrajina podepsala s EU dohodu o možné účasti na operacích, Polsko chce, aby i ostatní země Východního partnerství získaly podobnou příležitost. Otevření SBOP východním partnerům ale bude realizováno zejména formou výměny zkušeností: prostřednictvím seminářů a vzdělávacích kurzů organizovaných European Security and Defence College, společnými cvičeními a účastí v tzv. vojenském programu Erasmus. O konkrétních oblastech a zájmu států Východního partnerství bude předsednictví s východními partnery diskutovat na konferenci na vysoké úrovni v září ve Varšavě.

Události v Libyi opětovně poukázaly na chybějící akceschopnost evropských států realizovat ambice EU jako globálního aktéra. Polské předsednictví nyní stojí před strukturální příležitostí komunikovat význam bezpečnostních otázek. Nevelká očekávání, domluva ministra Sikorského o zastupovaní vysoké představitelky v otázkách SBOP a následující kyperské a dánské předsednictví, pro které SBOP nepředstavuje těžiště zájmu, dávají Polsku šanci v této oblasti vyniknout.

Pokud chce Varšava zanechat znatelnou stopu, měla by zvážit možnost zahájit diskusní fórum o budoucnosti SBOP, jehož výstupem by mohla být jakási podoba bílé knihy o obranné politice EU.

Maria Staszkiewicz
autorka je ředitelkou Asociace pro mezinárodní otázky (AMO)

natoaktual.cz

Dny NATO v Ostravě

Září 2018

Výroční Dny NATO v Ostravě letos vidělo 220 tisíc návštěvníků.

Yankee od mariňáků

Září 2018

Premiéra amerického UH-1Y Venom, jednoho z kandidátů na přezbrojení českých vrtulníků.

Cvičení Sky Avenger

Červen 2018

Jak doplňují palivo americké stíhačky nad Českem z létajícího tankeru.

Army test u výsadkářů

Červen 2018

Pět disciplin dokonale prověří, zda by vaše fyzička stačila na přijetí do armády.