Klíčovým tématem summitu bude možné rozšíření NATO. Pozvánku ke členství dostanou nejspíše Chorvatsko, Albánie a Makedonie, což podporuje i Česká republika.

"My jsme vždycky zastávali stanovisko, že jsme pro další rozšiřování Severoatlantické aliance. Jsme pro rozšíření o tyto tři země na Balkáně z důvodu stability Balkánu," řekl dnes o postoji české diplomacie novinářům náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar.

I přes nejistotu ohledně Makedonie, u jejíž pozvánky hrozí Řecko vetem kvůli nedořešenému sporu kvůli názvu země, se živější debata čeká o dalším sbližování Aliance s Ukrajinou a Gruzií. Ty by stály o udělení tzv. Akčního plánu členství (MAP) NATO. Proti je nicméně samozřejmě Rusko, ale zcela jednotná není ani sama Aliance.

Česko ale posílení vztahu NATO s těmito zeměmi jednoznačně podporuje. "Jsme pro podporu euroatlantického směřování zemí typu Ukrajina a Gruzie a dalších tam, kde to skutečně přispěje ke stabilitě daných oblastí, tak jako tomu bylo při dosavadních vlnách rozšiřování," uvedl Pojar.

Stejně tak jako všem podobným aliančním schůzkám od roku 2003, kdy NATO převzalo velení operace v Afghánistánu, bude i třídennímu bukurešťskému summitu dominovat další vývoj mise ISAF.

I když v Alianci panuje shoda v tom, že jde o misi zásadní a je v ní třeba pokračovat, státníci budou opět hledat shodu ohledně toho, kdo by měl poslat kolik jednotek a do jaké části Afghánistánu. Nedostatkem vojáků trpí totiž zejména jih země, kde jsou zbytky přívrženců svrženého vládnoucího hnutí Taliban nejaktivnější.

Vzkaz o radaru bude, ale nevýrazný
Česká republika napjatě očekává zejména vyjádření summitu ohledně rozšíření americké protiraketové obrany do Evropy. Alianční posvěcení tohoto záměru by Čechům pomohlo při prosazování česko-amerických smluv ohledně umístění radaru systému protiraketové obrany v Brdech, a to jak u veřejnosti, tak v parlamentu.

Nějakého vzkazu k protiraketové obraně se od NATO pravděpodobně dočkáme, ale nebude nijak ostře formulovaný a podle diplomatů toto téma schůzce zdaleka dominovat nebude.

"Nepochybně se v závěrečném komuniké odstavec o protiraketové obraně objeví, i když konečné znění ještě není dohodnuto ani schváleno, to bude pochopitelně schváleno až v Bukurešti," řekl Pojar s tím, že Česko očekává, že se tam bude pozitivně hovořit o přínosu rozšíření tohoto amerického systému na evropské území, tedy posílení obrany evropské části NATO a propojení tohoto systému s budovaným aliančním.

Trnem v oku americký štít nadále zůstává Rusku, jehož prezident Vladimír Putin na summit také přijede. Spekulovat o možné změně ruského postoje k radaru Pojar odmítl.

"Nechci vysvětlovat ruské postoje, to je na Rusech. Já pevně doufám, že se pomalu dostáváme k věcnému tónu a budeme moci řešit věci, které se týkají protiraketové obrany včetně jednotlivých hrozeb a účinné obrany proti těmto hrozbám. Věříme, že společným koordinovaným úsilím je možné těmto hrozbám čelit," řekl Pojar.