Pentagon: Nevíme nic o stavu našich projektů v Afghánistánu

Americké ministerstvo obrany od března letošního roku nemá žádné informace o výsledcích jeho projektů v oblasti obchodu a stabilizačních operací v Afghánistánu. Toto oznámení zveřejnili jako součást zprávy zvláštního vrchního inspektora pro rekonstrukci Afghánistánu Johna Sopka, která mimo jiné pojednává o stanici stlačeného plynu na severu země. Ta investory údajně stála 140krát více peněz, než měla. „Jedná se asi o nejdražší čerpací stanici na světě. Americké daňové poplatníky stála 43 milionů dolarů,“ uvedl Sopko. „Americké ministerstvo obrany nemá ke konečné ceně výstavby stanice žádné vysvětlení, ani dokumentaci,“ upřesnil člen amerického kongresu Jason Chaffetz.

Ministerstvo chtělo, aby stanice napomohla afghánským řidičům přejít z používání benzínu na stlačený plyn. Mezinárodní firmy by tak navíc mohly v Afghánistánu investovat do rodícího se průmyslu, který se soustřeďuje na zemní plyn. Původně měla výstavba stanice stát tři miliony dolarů. V Pákistánu stavby podobných stanic údajně vyšly dokonce jen na 300 000 dolarů.

Kam dál?
USA uvolní vojenskou pomoc Pákistánu v hodnotě 337 milionů dolarů (28.7. 2015)

Zdroj: Stars and Stripes (USA)

---

Švédsko usiluje o vstup do Centra pro strategickou komunikaci NATO

Švédové mají v plánu stát se členem Centra pro strategickou komunikaci (StratCom). Obávají se totiž rostoucího vlivu zahraniční propagandy a dezinformací, které se objevují hlavně v ruských státních médiích. Švédsko by mělo předložit oficiální žádost o vstup v roce 2016, čímž by se stalo prvním nečlenským státem Aliance, který tak učinil. Zájem o vstup do StratComu má i Dánsko, Norsko a Finsko.

Švédsko v poslední době navazuje užší vojenskou spolupráci s NATO, není vyloučena ani možnost, že se část švédských vojáků stane součástí Brity vedené Společné expediční jednotky. Vstup do StratCom je však nyní pro švédské politiky nejdůležitější.

Kam dál?
Švédsko hledá u NATO pomoc ve válce propagandy (26.10. 2015)

Zdroj: Defense News (USA)

---

Experti: Škrty v diplomatickém rozpočtu Británie poškodí její vliv ve světě

Vliv Velké Británie ve světě se zmenší, pokud britský ministr financí bude trvat na škrtech v rozpočtu Foreign and Commonwealth Office, varují britští experti. Právě tato instituce by podle ministra financí George Osborna měla snížit své výdaje do roku 2020 o 25 až 40 %. Kvůli vlně úsporných opatření od roku 2010 dává nyní Británie na svoji diplomatickou činnost méně než Austrálie, Kanada nebo Nový Zéland.

Experti na toto téma vytvořili zprávu, ve které tvrdí, že jsou částečným britským stažením se ze světové scény znepokojeni. Osbornovi doporučují, aby škrty v diplomatickém rozpočtu znovu přehodnotil. Zpráva mimo jiné pojednává o tom, že k nejistotě ohledně britské role ve světě přispělo i blížící se referendum o setrvání země v Evropské unii. „Myslíme si, že si Velká Británie nemůže dovolit být pasivní,“ píše se ve zprávě.

Kam dál?
Lord Robertson: Britské rozhodnutí nezasáhnout v Sýrii povzbudilo Putina k anexi Krymu (29.10. 2015)

Zdroj: The Independent (Velká Británie)

---

Po službě v Afghánistánu spáchalo sebevraždu minimálně 59 kanadských vojáků

Minimálně 59 příslušníků kanadské armády spáchalo sebevraždu poté, co se vrátili z Afghánistánu, ukazují nejnovější údaje. Kanadská armáda se dlouho zdráhala tato čísla zveřejnit. Mezi oběťmi je 53 vojáků, kteří stále byli členy ozbrojených sil, plus šest bývalých vojáků. Pro porovnání, v průběhu třináctiletého kanadského působení v alianční bojové misi ISAF zemřelo v boji 158 vojáků.

Kanadská armáda sleduje počet sebevražd jejích vojáků každý rok, informace o rezervistech jsou však nekompletní. Jenže ani armáda, ani úřad pro veteránské záležitosti nevedou data o sebevraždách osob, které již z ozbrojených sil vystoupily.

Kam dál?
V Afghánistánu havaroval americký Hercules, 11 mrtvých (2.10. 2015)

Zdroj: The Globe and Mail (Kanada)

---

Ruské letouny bombardují pozice IS poblíž syrské Palmýry

Ruské letouny Su-25 začaly bombardovat okolí historického syrského města Palmýra, které je drženo v rukou teroristické organizace Islámský stát. „Při útoku bylo zničeno opevnění, podzemní bunkr a protivzdušné dělostřelectvo,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany ve svém prohlášení. Moskva tak poprvé přiznala, že letecky zasáhla blízké okolí města, které se nachází na seznamu památek UNESCO. O rozsahu škod se prozatím neví.

Bombardování přišlo v reakci na široké mezinárodní jednání o ukončení konfliktu v Sýrii, které se konalo v pátek v rakouské Vídni. Účastníci se zde dohodli na tom, že OSN zprostředkuje mírovou smlouvu mezi syrským režimem a opozicí, která umožní vytvoření nové ústavy a vyhlášení monitorovaných voleb.

Kam dál?
Troufalé přelety Ruska nad Sýrií (23.10. 2015)
NATO varuje před dalším ruským bombardováním v Sýrii (6.10. 2015)

Zdroj: France 24 (Francie)