Parkanová informovala spojence o základně USA
Ministryně obrany ČR Vlasta Parkanová informovala minulý týden na neformální schůzce ministrů obrany NATO ve španělské Seville spojence o aktuálním stavu jednání České republiky s USA o možném umístění radaru protiraketové obrany USA na českém území. Jedním z témat zasedání totiž byla i protiraketová obrana.

Parkanová mimojiné upozornila na vztah mezi bilaterálním jednáním ČR-USA a celkovým řešením otázky systému protiraketové obrany v Severoatlantické alianci. „Během našich jednání s USA budeme zdůrazňovat dva principy: zaprvé, že nasazení takového systému v Evropě musí posílit evropskou bezpečnost, a zadruhé, že takový systém by měl posílit princip nedělitelné bezpečnosti všech spojenců v Severoatlantické alianci,“ prohlásila Parkanová.

Parkanová při jednání dále informovala partnery o rozsahu zapojení České republiky v Afghánistánu v následujícím období, včetně souhlasu Parlamentu ČR nasadit do sil ISAF polní nemocnici. Při schůzce s afghánským ministrem obrany Abdulem Wardakem potvrdila záměr České republiky napomoci budování Afghánské národní armády darováním nadbytečné výzbroje Armády České republiky.

Na závěr svého pobytu v Seville se ministryně Parkanová sešla se svým izraelským protějškem Amirem Peretzem, kterého informovala o tom, že české velvyslanectví v Tel Avivu bude i v dalších dvou následujících letech zastávat roli Kontaktní ambasády NATO v Izraeli.

Čtěte také:
Polní nemocnice může do Afghánistánu

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR

---

Scheffer chce rozšíření NATO do roku 2009
Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer by "rád viděl více zemí v Alianci do roku 2009".

„Ocenil bych, kdyby Srbsko jasně směřovalo k NATO a rád bych, abychom více uznali ambice Ukrajiny a Gruzie,“ řekl Scheffer na mnichovské Konferenci o bezpečnosti. Jeho prohlášení přivítal gruzínský ministr zahraničí Gela Bežuašvili, který se také účastnil konference. „Schefferova slova jsou známkou toho, že jsme součástí strategických plánů Aliance,“ uvedl Bežuašvili.

Několik gruzínských opozičních stran však minulý týden vydalo prohlášení zpochybňující možné členství Gruzie v NATO. Mají obavy, že Gruzie není schopna dostát standardům Aliance. Ty zahrnují ochranu lidských práv, spravedlnosti a vládu práva.

Ruský prezident Vladimír Putin kritizoval rozšíření NATO, v němž vidí „vážnou provokaci, která snižuje vzájemnou míru důvěry“ mezi Aliancí a Ruskem. „Máme právo se ptát: proti komu je toto rozšíření zamýšleno? Co se stalo s ujištěními, která nám dali naši partneři po rozpuštění Varšavské smlouvy? Kde jsou dnes tato tvrzení? Nikdo si je už ani nepamatuje,“ pokračoval Putin v projevu, v němž také obvinil Spojené státy ze snahy o vytvoření unipolárního světa. Scheffer reagoval slovy, že Putinovy poznámky jsou pro něj zklamáním.

Americký ministr obrany Robert Gates ujistil prezidenta Putina, že se nemusí obávat demokratických zemí sousedících s Ruskem. Pokáral ho však za některé kroky, které Moskva učinila proti úsilí o mezinárodní stabilitu. Jedná se především o obchod se zbraněmi a zneužívání energetických zdrojů pro politický nátlak.

Čtěte také:
Putin ostře kritizoval USA a NATO
Rusko: Expanzi NATO „zabráníme“ vojensky
 
Zdroj: Messenger (Gruzie), NATO

---

Saakašvili: Většina Gruzínců chce do NATO
Drtivá většina obyvatel Gruzie podporuje vstup země do NATO, řekl gruzínský prezident Michail Saakašvili s tím, že přistoupení k Alianci pomůže posílit Gruzii a zvýšit bezpečnost v zemi.

Podle nejmenovaného aliančního představitele vede NATO s Ukrajinou i Gruzií intenzivní dialog, ten ale není programem směřujícím přímo k přistoupení k Alianci, pouze ke sblížení jednoho s druhým.

Nelze proto garantovat, že tyto země jednou opravdu vstoupí do Severoatlantické aliance. Přesné datum vstupu nebylo dosud stanoveno ani u tří balkánských států, Makedonie, Chorvatska a Albánie, které jsou v přístupovém procesu dál než Gruzie.

Čtěte také:
USA zvou Gruzii do NATO
Rusko varuje před vstupem Ukrajiny a Gruzie do NATO

Zdroj: Itar-Tass (Rusko)

---

Kanada zváží svoji roli v Afghánistánu
Komise pro obranu kanadského Senátu složená ze zástupců obou hlavních parlamentních stran vydala zprávu o působení kanadských jednotek v Afghánistánu. Podle ní by Kanada by znovu přehodnotit svoje působení v této asijské zemi, pokud do jednoho roku nepřevezmou další země část úkolů, které nyní spočívají na bedrech 2 000 kanadských vojáků operujících v kandahárském regionu. „Děláme tu nejtěžší práci a nyní je čas, abychom se o ni rozdělili,“ říká konzervativní senátor Michael Meighen. Dodal, že stažení kanadských jednotek z oblasti by bylo až nejzazší možnou reakcí, spíše by mohlo jít o snížení počtu výcvikových aktivit nebo omezení boje s drogami.

Kanadské, britské, americké a holandské jednotky zasahují v největších bojích s příznivci Talibanu, které se odehrávají na jihu země. Proto žádají větší podporu ze strany ostatních členských zemí NATO.

S možným přehodnocením postojů své země k misi v Afghánistánu nesouhlasí kanadská ministryně pro mezinárodní spolupráci Josée Verner: „Jsme si jisti, že v Afghánistánu děláme pokroky, a afghánští lidé mohou vidět výsledky naší práce. Proto v ní budeme pokračovat.“

Čtěte také:
Kanada: V Afghánistánu stále nedostatek vojáků
Další apel ohledně posil pro jižní Afghánistán

Zdroj: CBC (Kanada)

---

Gates v Pákistánu hledá podporu pro boj s Talibanem
Americký ministr obrany Robert Gates prohlásil, že Pákistán zůstává silným spojencem v boji s terorismem a slíbil další spolupráci s vládou prezidenta Parvíz Mušarafa. Zdůraznil, že Spojené státy nebudou opakovat chybu, kdy nechaly Taliban a al-Káidu převzít moc v Afghánistánu.

Gates a Mušaraf se dohodli na společném postupu proti plánované jarní ofenzívě Talibanu. Gates zdůraznil, že Aliance bude potřebovat víc a víc spolupráce ze strany Pákistánu, protože očekává zesílení aktivity ze strany Talibanu a al-Káidy. Chce se také podílet na zlepšení vztahů mezi Pákistánem a afghánskou vládou.

Spojené státy jsou Mušarafovi vděčné za podniknutí rázných kroků proti extremismu v jeho vlastní zemi. Vojenští představitelé USA si pouze stěžovali, že pákistánské pohraniční jednotky přehlížely překračování hranic příslušníky povstaleckých hnutí mezi Pákistánem a Afghánistánem. Na to odpověděl prezident Mušaraf tím, že zajistit bezpečnost podél afghánsko-pákistánských hranic je úkolem všech sil, které se v oblasti nacházejí, a že Pákistán nemůže bojovat proti místním militaristům osamoceně.

Čtěte také:
Pákistánská hranice zůstává problémem
Pákistán chce gen. Richardse jako prostředníka

Zdroj: ArabNews (Saúdská Arábie)