Palestinci chtějí na svém území vojáky NATO

Prezident Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás navrhl při setkání s americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym, aby bezpečnost na západním břehu Jordánu v budoucnu udržovaly jednotky Severoatlantické aliance pod vedením USA. Izraelští vojáci by mohli na palestinské straně zůstat ještě dalších pět let, za stejnou dobu by museli noví izraelští přistěhovalci palestinské území opustit. Palestina by neměla k dispozici svou vlastní armádu, ale jen policejní složky.

Kerry zatím připravuje klíčové principy, které by měly vést k mírové dohodě. Mezi ně by měl patřit bezpečnostní plán, hranice z roku 1967, uznání státu Izrael ze strany Palestiny a sdílení Jeruzaléma jako hlavního města obou států. O uznání Izraele však Abbás nechce ani slyšet.

Kam dál?
Izrael by se měl stáhnout z palestinského území, tvrdí izraelský expert (3.2. 2014)

Zdroj: The New York Times (USA)

---

Moskva informace o svých jaderných zbraních nezveřejní

Rusko nemá v plánu zveřejnit informace o počtu a místech, kde skladuje své taktické jaderné zbraně. Uvedl to šéf oddělení ministerstva zahraničí pro bezpečnost a odzbrojení Michail Uljanov. "Komu by zveřejnění informací [o ruských jaderných zbraních] ulehčilo život? Jedině teroristům. Měli bychom vytvářet problémy tam, kde se doposud neobjevily?" reagoval Uljanov na výzvy USA a NATO, aby Rusko snížilo taktický jaderný arzenál.

"V otázce ruského taktického jaderného arzenálu se přehání. Rusko za posledních dvacet let snížilo jejich počty o 75 procent. Všechny zbraně jsou na území Ruska. Jsou uschovány v centralizovaných skladištích. Nejsou tedy rozmístěné, a proto ani pro nikoho nepředstavují hrozbu," dodal Uljanov.

Kam dál?
Rusko testuje nové rakety, tvrdí USA (30.1. 2014)
SACEUR je znepokojen rozmístěním ruských raket (18.12. 2013)

Zdroj: The Voice of Russia (Rusko)

---

USA vyzývají Evropu ke společným investicím do obrany

Americký ministr obrany Chuck Hagel vyzval evropské spojence, aby strategicky investovali do vojenských projektů. "Tváří v tvář finančním omezením tady na kontinentě stejně jako ve Spojených státech musíme všichni strategicky investovat, abychom byli připravení a akceschopní," uvedl Hagel. "Otázkou není, kolik utratíme prostředků, ale hlavně jak je společně utratíme.". 

Hagel zároveň nastínil, že v některých oblastech chtějí USA i nadále být světovou jedničkou. Americké partnerství s Velkou Británií a Austrálií by podle něj mohlo posloužit jako "modelový příklad pro bližší integraci s ostatními spojenci a partnery – včetně Severoatlantické aliance jako celku – a bude ovlivňovat americké strategické plánování a budoucí investice. Ministerstvo obrany bude úzce spolupracovat s našimi spojenci od výcviku národních bezpečnostních složek až po pokročilé bojové mise," uvedl Hagel.

Kam dál?
Švédsko zvažuje rozšíření spolupráce s NATO i EU (15.1. 2014)
Norsko: Evropa musí zvýšit své úsilí v NATO (10.1. 2014)

Zdroj: Defense News (USA)

---

Námořní manévry na Blízkém východě končí

Námořnictva Spojených států a Francie ukončila společné operace úderných flotil na Blízkém východě. Během posledních pěti týdnů obě země společně operovaly v oblasti Ománského zálivu, v severním Arabském moři a v Perském zálivu. Společně vedly bojové operace a nejrůznější cvičení od naloďování až po záchranné akce.

Piloti obou zemí zároveň cvičili přistání na partnerské letadlové lodi. Americké letouny F/A-18 Hornet tak přistávaly na francouzské letadlové lodi Charles de Gaulle, zatímco francouzské stíhačky přistávaly na delší americké lodi USS Harry S. Truman. Admirál Kevin Sweeney z americké úderné flotily uvedl, že k podobné spolupráci došlo vůbec poprvé v historii.

Kam dál?
Šéf NATO pro transformaci: Zaměřme se na výcvik (30.1. 2014)

Zdroj: Stars and Stripes (USA)

---

Gruzie musí přesvědčit Rusko, že NATO není hrozbou

Tbilisi by podle gruzínského ministerského předsedy Irakli Gharibashviliho mělo přesvědčit Rusko o tom, že aspirace Gruzie na členství v Severoatlantické alianci a Evropské unii neznamená hrozbu pro Moskvu. Gharibashvili to uvedl na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Podle něj je také v zájmu Ruska mít silného a stabilního souseda v regionu Kavkazu. 

Nová gruzínská vláda, která zemi řídí od voleb v roce 2012, kompletně změnila přístup a rétoriku k Moskvě. Zavedla například nový formát jednání mezi gruzínským speciálním vyslancem a ruským náměstkem ministra zahraničí. Za svou snahu však podle něj Gruzie na oplátku získala jen provokace v podobě plotu a ostnatého drátu oddělujícího části Jižní Osetie od zbytku gruzínského území.

Kam dál?
Gruzie očekává přijetí do akčního plánu členství NATO (14.1. 2014)
Nový gruzínský prezident bude pokračovat v prozápadním kurzu (18.11. 2013)

Zdroj: Democracy & Freedom Watch (Gruzie)