„Obnovit partnerské vztahy s Ruskem bude maraton, proto musíme plánovat v dlouhodobém horizontu,“ uvedl Steinmeier během setkání se Stoltenbergem, který přicestoval do Berlína k šedesátému výročí vstupu Německa do NATO.

Stoltenberg připomněl, že v dobách studené války bylo po dlouhá desetiletí právě Německo považováno za stát „v první linii“ v případném střetu s tehdejším Sovětským svazem. Později pak položilo základy pro nové partnerství Aliance a Ruska a sehrálo klíčovou roli při dalším rozšiřování.

„Ale dnes se do Evropy vrátil ozbrojený konflikt prostřednictvím ruské anexe Krymu a jeho pokračujícího úsilí o destabilizaci východní Ukrajiny,“ řekl Stoltenberg. A když v souvislosti s Ukrajinou ruští představitelé hovoří o „zóně privilegovaného zájmu“, podle šéfa NATO riskují, že se svět vrátí do doby, kdy velmoci ovládaly menší státy.

Ocenil také Berlín za jeho postoj k sankcím Evropské unie vůči Rusku. Moskva za porušení pravidel musí podle něj nést důsledky. „NATO neusiluje o konfrontaci s Ruskem. A nenecháme se vtáhnout do nových závodů ve zbrojení. Stále aspirujeme na konstruktivní vztah s Ruskem. Ale Rusko se změnilo a my se musíme přizpůsobit,“ konstatoval.

Otázkou podle něj není, zda Západ bude mít s Ruskem nějaké vztahy, ale jaké ty vztahy budou. „To by mohlo vytvořit sféru nestability pro nás pro všechny. To není Evropa, kterou bychom chtěli 25 let od pádu Berlínské zdi,“ prohlásil Stoltenberg. Poukázal, že cesta k míru na Ukrajině stále souvisí s naplňováním dohod z Minsku, které pomohlo spolu s Francií zprostředkovat právě Německo.

Síla není bez zdrojů

V berlínském projevu šéf NATO vyzdvihl roli Německa v kolektivní obraně spojenců. „Německo už není čistým konzumentem kolektivní obrany. Nyní je jejím rozhodujícím poskytovatelem,“ řekl s odkazem na podstatnou německou účast v nově vznikajících Silách velmi rychlé reakce NATO.

Zároveň ale upozornil, že Německo stejně jako ostatní spojenci loni na summitu ve Walesu slíbilo, že vzhledem ke změněnému bezpečnostnímu prostředí zvýší výdaje na obranu v horizontu deseti let k hranici 2 procent HDP.

Německo i přes navýšení obranného rozpočtu nyní dává ročně zhruba 1,2 procenta a německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová před pár dny uvedla, že „nevidí potřebu navyšovat“ výdaje až k hranici dvou procent. Důležitější je podle ní akceschopnost a rychlejší rozhodování.

„Síla ale potřebuje zdroje,“ prohlásil v Berlíně Stoltenberg s tím, že stejně jako Německo v dobách studené války chtějí nyní členské země ve střední a východní Evropě stejné záruky kolektivní obrany.

Podle Steinmeiera je Německo nadále oddáno základním principům Aliance, tedy účinnému odstrašení a ustanovení, že útok na jednoho člena lze považovat za útok na všechny. „Vaše bezpečnost je i naše bezpečnost,“ prohlásil ke spojencům ve střední a východní Evropě.