"Vyčistit vzduch" mělo pomoci čtvrteční jednání ministrů zahraničí NATO a Ruska v Bruselu. "Pozice NATO je jasná. Potřebujeme protiraketovou obranu pro naši vlastní bezpečnost. Účinnější by bylo spolupracovat," řekl před schůzkou šéf NATO Anders Fogh Rasmussen.

Z jednání vyplývá, že NATO a Rusko budou dál jednat o spolupráci v protiraketové obraně. Aliance si ale nenechá diktovat. Rasmussen odmítl stížnosti Ruska, že Aliance nebere na vědomí obavy Moskvy, podle které budovaný protiraketový systém může být použit proti Rusům. Ujistil, že představitelé NATO Lavrova dobře vyslechli, stejně jako mu vysvětlili své postoje. "Nasloucháme... bereme ruské obavy vážně," řekl Rasmussen.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ale tvrdí, že Aliance není ochotná přistoupit na kompromis. "Bohužel naši partneři nejsou připraveny pro spolupráci v oblasti protiraketové obrany," uvedl. Moskva podle něj potřebuje "jasné záruky". 

Aliance před rokem nabídla Moskvě účast na nově budovaném protiraketovém deštníku, jehož součástí budou základny v Turecku, Rumunsku a Polsku. Rusko sice kývlo, ale od té doby se jednání nikam neposunula. Místo uklidnění rozjitřených vztahů kvůli původním americkým plánům protiraketové obrany se základnou antiraket v Polsku a radarem v Česku jsou v této oblasti rusko-alianční vztahy asi nejhorší za posledních několik let. Moskva se bojí, že by obranný systém mohl omezit odstrašující sílu ruských strategických raket, a pro svou účast si klade řadu podmínek včetně právních záruk.

Moskva trvá na tom, aby štíty byly propojené a že Rusko bude před raketovým útokem chránit východní hranice Evropy, státy NATO zase hranice západní. Aliance to ale striktně odmítá s argumentem, že nemůže být v otázce bezpečnosti závislá na někom jiném. Chce, aby se ruský a alianční program doplňovaly. "Mluvíme o společné obraně spojenců a ta nemůže být závislá na někom jiném," řekl český velvyslanec při NATO Martin Povejšil.

Protiraketová obrana NATO

Napětí navíc vzrostlo poté, co ruský prezident Dmitrij Medveděv koncem listopadu pohrozil rozmístěním raket v pobaltské oblasti Kaliningradu i dalších regionech, které by byly zamířeny na části západního protiraketového deštníku, pokud nebudou adekvátně rozptýleny ruské obavy. Pohrozil také, že Moskva odstoupí od odzbrojovacích smluv s USA. Nařídil rovněž armádě, aby uvedla do bojové pohotovosti radiolokační stanici varování před raketovým útokem, která se nachází v Kaliningradu.

Jako v dobách studené války

Podle Rasmussena by tím Rusko jen plýtvalo penězi. "Určitě se budou zbytečně utrácet peníze, pokud Rusko začne rázně investovat do protiopatření vůči umělému nepříteli, který neexistuje," prohlásil. Přesto věří, že jde jen o nepochopení a k dohodě s Ruskem nakonec dojde.

Podle českého šéfa diplomacie Karla Schwarzenberga ruský názor pochází z dob studené války a je mylný. "My si nenecháme diktovat od někoho jiného, jaké je naše spojenectví... Že oni nám budou klást podmínky, to nejde," zdůraznil Schwarzenberg. "Zde už přece nejde o soupeření dvou velkých světových bloků, ale o bezpečnost proti úplně novým hrozbám," dodal.

Podobný názor mají i analytici. "Rusko opět používá svůj tradiční a osvědčený postup stupňování výhrůžek s očekáváním, že se mu podaří rozštěpit Alianci i veřejné mínění v členských zemích NATO," uvedl expert na protiraketovou obranu Petr Suchý z katedry mezinárodních vztahů Masarykovy univerzity.

Postoj Moskvy lze podle něj vnímat jako jeden z důsledků politiky "resetování vztahů s Ruskem" administrativy amerického prezidenta Obamy. "Cítí-li se Rusko ohroženo, může činit avizovaná opatření. NATO by se jimi ale nemělo příliš zneklidňovat," dodal.

Pomyslnou kostru budoucího protiraketového deštníku už NATO spustilo. Propojený systém několika zemí Aliance tvoří válečné lodě s interceptory (antiraketami), pozemní i plovoucí radarové stanice, mobilní odpalovací rampy antiraket, letouny včasné výstrahy a satelity.

Zatím ale ochrání pouze vojáky v operacích. Během několika let však má být společně rozšířen a chránit i civilní obyvatelstvo - tedy 900 milionů lidí. Částečnou operační schopnost by měl mít protiraketový štít už příští rok v době květnového summitu NATO v Chicagu. Plně funkční by pak měl být štít v roce 2018.