Nové velitelství by plánovalo, řídilo a vedlo společné mnohonárodní operace na nižších úrovních a "ulevilo" by NATO, které počet svých velitelství snižuje. Více než polovinu míst mají obsadit Němci, téměř 150 pozic pak bude nabídnuto státům, které projeví zájem. Ve struktuře by se tak mohli objevit i Češi.

Pro českou armádu by to podle náměstka ministra obrany Jiřího Šedivého znamenalo příležitost získat zkušenosti s plánováním a řízením operací na vyšší než brigádní úrovni. "Z politického hlediska by pak naše aktivní zapojení vytvořilo další prostor pro rozvoj bilaterální spolupráce s Německem a navázali bychom na dobrou spolupráci v oblasti velení a řízení," uvedl Šedivý. Ten o možném českém zapojení do nového velitelství jednal v Mnichově se státním sekretářem německého ministerstva obrany Christianem Schmidtem.

Německo a Česko jsou v obranných záležitostech dlouhodobými partnery. Německo pomáhalo při reorganizaci a modernizaci české armády. Obě země spolupracují i v rámci bojových uskupení EU, takzvaných Battle Groups. Expedičních jednotek, které může Evropská unie během šestiměsíční nepřetržité pohotovosti v případě nenadálé krize poslat do boje.

Čeští i němečtí vojáci se zapojí do další takové bojové skupiny, která bude mít pohotovost v druhé polovině roku. Jednotku mohou politici Evropská unie vyslat až 6 000 kilometrů daleko od Bruselu. Vojáci musí být schopni vyrazit do akce do deseti dnů od vydání rozkazu.

Prahu a Berlín spojuje také téma napjatých obranných rozpočtů. V Německu byla loni zrušena povinná vojenská služba a profesionalizace Bundeswehru se dotkne nejen počtu vojáků a posádek, ale také německé účasti v zahraničních operacích. Podle Schmidta by do roku 2017, kdy má být reforma ukončena, mělo být zrušeno 100 posádek, počet vojáků se sníží ze současných 250 na 185 tisíc vojáků, z toho až 15 tisíc budou tvořit dobrovolníci.