Afghánská armáda a policie |
Na seznamu prvních míst, za která budou Afghánci zodpovídat, figurují relativně klidné oblasti jako provincie Bamján a Pandžšír, Herát na západě země, okolí hlavního města Kábulu a část provincie Laghmán. Jsou tam ale také Mazáre Šaríf na severu Afghánistánu, kde povstalci v posledních dvou letech znovu operují, a Laškar Gah v nebezpečné jižní provincii Hílmand, považované za tradiční baštu Talibanu.
Další oblasti koncem roku
Další oblasti by pak podle velitelů mezinárodních sil mohli Afghánci převzít ještě na sklonku roku. Britský generál Tim Evans z velení ISAF ale upozornil, že předání moci nebude znamenat okamžité stažení všech zahraničních vojáků z předávaných oblastí. Konkrétně v případě Laškar Gah jde o britské jednotky.
Smrt v Afghánistánu |
Americký generál David Rodriguez potvrdil, že afghánská vláda se na převzetí připravuje. Zároveň však odmítl teorie, že by počet útoků povstaleckých skupin v Afghánistánu mohl klesnout po nedávném zabití šéfa teroristické sítě al-Káida Usámy bin Ládina v sousedním Pákistánu. Rodriguez řekl, že smrt vůdce al-Káidy "doposud nepřinesla žádný patrný efekt".
S odchodem nespěchat
Šéf Aliance Rasmussen proto upozornil členské země, že s odchodem aliančních sil z Afghánistánu není na místě spěchat. Před "úprkem" z Afghánistánu varoval také americký ministr obrany Robert Gates. Pokud by k tomu došlo, mohlo by to vést ke zhoršení bezpečnostní situace.
Spojené státy chtějí totiž začít své jednotky postupně stahovat. V Afghánistánu operuje v současné době zhruba 100 tisíc amerických vojáků. Americký prezident Barack Obama by měl v nejbližších týdnech oznámit, kolik vojáků a kdy se z mise vrátí domů.
"Americké rozhodnutí bude založeno na aktuální bezpečnostní situaci na místě a nebude přijato žádné rozhodnutí, které by mělo negativní dopad na bezpečnost," poznamenal k tomu Rasmussen.