Stáhněte se z předsunutých základen ve vesnicích a v odlehlých oblastech, už to zvládneme sami, vyzval spojence afghánský prezident Hamíd Karzáí v reakci na čin amerického vojáka, který před týdnem postřílel 16 civilistů.

Afghánské snažení po této tragédii dostalo další ránu. I přes ostrá prohlášení afghánských představitelů ale NATO pozice nehodlá vyklidit předčasně. "Takový požadavek nelze splnit. Mělo by to zásadní dopady na celou misi," uvedl český velvyslanec při NATO Martin Povejšil. Jak dodal, stažení jednotek na velké základny by byl z vojenského hlediska holý nesmysl.

I přes stále významnější roli sílících afghánských bezpečnostní sil a předávání celých oblasti pod afghánskou kontrolu jsou mezinárodní jednotky v zajištění ochrany zatím nepostradatelné. Vyklizení pracně vybudovaných pozic by podle Povejšila zhatilo celé dosavadní snažení mezinárodního společenství.

"Paralyzovalo by to výcvik samotných afghánských bezpečnostních sil a lokální policie, který se odehrává právě na malých předsunutých základnách na venkově i všechny rekonstrukční s rozvojové projekty," konstatoval Povejšil.

Rok 2014 stále platí

Žádný úprk, svou práci doděláme a dodržíme plány, takový je vzkaz představitelů NATO na naléhání, zda by přeci jen neměli odchod ze země urychlit. "V této fázi neočekáváme, že provedeme náhlé dodatečné změny plánu, který už máme," shodli se dva klíčoví spojenci - americký prezident Barack Obama a britský premiér David Cameron.

V Afghánistánu v současnosti působí téměř 130 tisíc vojáků pod velením NATO, z toho je 90 tisíc Američanů. Spojené státy letos stáhnou zhruba 22 tisíc mužů. Ukončení bojových operací v zemi je pak naplánováno na konec roku 2014. Už příští rok mají ale zahraniční vojáci zaujmout spíše podpůrnou roli pro afghánské jednotky.

Hlasité "volání" afghánských představitelů v čele s prezidentem Karzáím po odchodu mezinárodních sil z venkova lze chápat různě. Na jedné straně Karzáího proklamace kopírují rostoucí nelibost obyčejných Afghánců. Unavených deseti lety bojů a rozhněvaných několika incidenty, které bohužel podrývají prokazatelné úspěchy mezinárodního společenství v Afghánistánu. Ať už podobě stovek úspěšných rekonstrukčních a rozvojových projektů nebo statisíců vycvičených afghánských vojáků a policistů.

Na druhou stranu afghánští představitelé dobře vědí, že se bez zahraniční pomoci a vojenské přítomnosti dosud neobejdou. Karzáího naléhání k odchodu a "hlášení", že přeci afghánské bezpečnostní síly budou připraveny chránit svou zemi sami koncem příštího roku, se totiž přesně shodují s plány spojenců. Ve strategii NATO se počítá s tím, že právě v polovině roku 2013 začne poslední fáze předávání odpovědnosti za jednotlivé oblasti země do rukou Afghánců.

Češi dokončí práci v Lógaru

Že masakr civilistů vyvolal politické reakce, je pochopitelné. Američané už garantovali spravedlivý proces s viníkem. "Jistě, poslední událost je tragédie, ale je to jen incident, chování jednotlivce a nijak nesouvisí s tím co jednotky ISAF dělají," řekl Martin Povejšil s tím, že neočekává, že by měl incident rozpoutat mezi spojenci nějaké vážné diskuze o přehodnocení plánů v Afghánistánu.

A to se podle něj týká také české účasti v misi, především práce českého rekonstrukčního týmu v provincii Lógar. Tam Češi působí od března 2008 a za sebou mají přes 160 nejrůznějších projektů. Rekonstrukční tým, složený z civilních expertů a vojáků, by měl dál pokračovat ve své práci.

Otázkou ještě zůstává, v jaké podobě. Ministerstva obrany a zahraničí uvažují o tom, že se postupně v polovině letošního roku začne snižovat počet civilních expertů a předávat odpovědnost za jednotlivé běžící projekty místní správě. V závislosti na tom by se také zmenšoval počet vojáků, kteří by se měli v budoucnu postupně stále více zaměřovat na výcvik Afghánců a plnit poradní roli.