NATO: Pokud Karzáí nepodepíše dohodu s USA, naše mise končí

Pokud afghánský prezident Hamíd Karzáí nepodepíše bezpečnostní dohodu s USA, NATO bude muset stáhnout všechny své jednotky z Afghánistánu do konce roku 2014, upozornil generální tajemník Aliance Anders Fogh Rasmussen. NATO má v současnosti v Afghánistánu 80 tisíc vojáků, z čehož 8 až 12 tisíc jich chce v zemi ponechat i po roce 2014, aby se podílely na výcviku afghánských bezpečnostních sil. USA již upozornily, že stáhnou všechny své vojáky, pokud Karzáí dohodu nepodepíše. „V takovém případě nemáme právní rámec, abychom mohli provádět výcvik a asistovat v Afghánistánu i po roce 2014,“ nechal se slyšet Rasmussen s tím, že bez USA je alianční účast nemožná.

Alianční představitelé a diplomaté již neveřejně varovali před vážnými důsledky, které by z nepodepsání dohody pro Afghánistán plynuly. Stažení všech zahraničních jednotek by například mohlo ohrozit finanční příspěvky ze zahraničí dosahující až čtyř miliard dolarů ročně v podobě nevojenské pomoci. Celkové ztráty pro Afghánistán by přitom mohly dosáhnout až osmi miliard dolarů ročně.

Kam dál?
Role NATO v Afghánistánu po roce 2014 ještě není vyřešena (28.11. 2013)

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

---

Německo dodá Singapuru nové ponorky

Ministerstvo obrany Singapuru podepsalo s německou firmou ThyssenKrupp Marine Systems smlouvu o dodání dvou nových útočných ponorek 218SG. Dohoda kromě dodání samotných ponorek zahrnuje i výcvik budoucích posádek v Německu či dodání pohonných systémů. Ohledně nákupu nových ponorek, jež by měly být Singapuru dodány do roku 2020, mluvil singapurský ministr obrany Ng Eng Hen již na jaře letošního roku, kdy oznámil plány na výměnu starých ponorek Challenger. Podle Nga nové ponorky, společně s repasovanými ponorkami třídy Archer, významně zlepší schopnosti Singapuru zajistit bezpečí námořních tras.

Singapurské námořnictvo v poslední době výrazně modernizovalo svoje bojové kapacity, aby bylo schopné čelit novým hrozbám v podobě terorismu, pirátství, teritoriálních konfliktů či zajištění námořních tras. Již v roce 2000 podepsalo smlouvu na dodávku šesti francouzských ponorek třídy Formidable. V současnosti Singapur uvažuje i o nákupu nejmodernějších stíhacích letounů F-35.

Kam dál?
Polsko během dvou let nakoupí 119 německých tanků (27.11. 2013)

Zdroj: Defense News (USA)

---

Rusko zavedlo sankce proti KLDR

Ruská federace zavedla v souladu s rezolucí 2094 Rady bezpečnosti OSN sankce proti Severní Koreji.  Nový prezidentský výnos zakazuje ruským občanům, organizacím a společnostem obchodovat se Severní Koreou se surovinami či jí poskytovat finanční prostředky na programy spojené s jejím jaderným či raketovým programem.

Rusko také podle nového zákona začne kontrolovat dodávky zboží z KLDR a vyhrazuje si právo nepovolit odlet, přistání nebo přelet nad svým územím jakémukoliv letadlu, jež by bylo podezřelé z převážení zakázaného nákladu.  Severokorejským bankám bylo zároveň zakázáno působit v Rusku či vytvářet společné podniky s ruskými finančními institucemi.

I přes zavedení sankcí Rusko vyzvalo k pokračování šestistranných rozhovorů ohledně odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova.

Kam dál?
Jižní Korea a USA začaly s námořním cvičením i přes hrozby KLDR (10.10. 2013)
Americká armáda přesouvá další jednotky do Jižní Koreje (19.9. 2013)

Zdroj: CCTV (Čína)

---

Lotyšský ministr obrany se možná stane premiérem

Současný ministr obrany Lotyšska Artis Pabrikas se možná stane novým předsedou vlády a nahradí tak Valdise Dombrovskise, který podal na konci listopadu demisi. Stalo se tak po tragickém zřícení obchodního centra v hlavním městě Rize, při kterém zahynulo 54 lidí. Pabrikas je nyní jedním z kandidátů politické strany Jednota na uvolněné premiérské křeslo. Mezi dalšími jsou i současný člen Evropského parlamentu Krisjanis Karins či dosavadní premiérův poradce a bývalý ministr kultury Ints Dalderis.

Kam dál?
Lotyšsko zvýší svůj obranný rozpočet o deset procent (8.11. 2013)

Zdroj: Baltic Times (Lotyšsko)

---

Tálibán podpořil Karzáího

Povstalecké hnutí Tálibán podpořilo afghánského prezidenta Hamída Karzáího v jeho odmítnutí podepsat bilaterální bezpečnostní dohodu s USA ohledně setrvání amerických jednotek v zemi i po roce 2014. „Zdá se, že vycítil správnou cestu, a my doufáme, že jeho vzdor vychází z afghánské pýchy a je jedině ku prospěchu ukončení problémů národa,“ uvedl Tálibán ve svém prohlášení. Ačkoliv afghánské shromáždění Loya Jirga souhlasilo s podpisem dohody, Karzáí naznačil, že k jejímu podpisu dojde nejdříve po nadcházejících prezidentských volbách, jež se mají uskutečnit na jaře příštího roku.

„Všem je jasné, že Afghánci nikdy nechtěli cizí okupanty ve své zemi. Bez váhání by se měl distancovat od této historické hanby,“ uvedl Tálibán na adresu Karzáího. Ten mezi tím obvinil USA z omezení nutných dodávek pro některé jednotky afghánské armády a policie, což ho má údajně donutit dvoustrannou dohodu podepsat.

Kam dál?
Karzáí chce nechat podepsání dohody s USA na svém nástupci (22.11. 2013)

Zdroj: Pak Tribune (Pákistán)