Podle něj NATO vítá, že Francie, Německo, Belgie a Lucembursko chtějí posílit evropský bezpečnostní pilíř aliance. Je zde však mnoho otazníků, jakým způsobem a zda není budování dalších zvláštních evropských sil zbytečné.

Čtyři země při svém minisummitu v Bruselu vyzvaly ostatní členské a vstupující státy Evropské unie, aby všichni společně vytvořili novou "obrannou a bezpečnostní unii".

Ta by podle návrhu byla seskupením zemí, které se chtějí začlenit do v obranné oblasti začlenit do EU rychleji než ostatní. Jádrem společné obranné unie by pak podle "čtyřky" bylo nové centrum, které by bylo schopné zapojovat se a plánovat vojenské či mírové operace nezávisle na Severoatlantické alianci.

Jak po setkání se svými protějšky oznámil francouzský prezident Jacques Chirac, nešlo by kopii hlavního velitelství spojeneckých síl NATO v Evropě, ale o skromnější orgán, který by však byl schopen koordinovat přípravu a průběh operací vedených EU bez využití prostředků NATO.

Iniciativa přitom podle zástupců "čtyřky" není v žádném případě namířena proti NATO ani Spojeným státům. Spíše než soupeřit s NATO by obranná unie měla evropské bezpečnostní struktury rozšířit a posílit. Německý kancléř Gerhard Schröeder bezprostředně po schůzce se svými partnery poznamenal: "Nejde o to, že bychom měli příliš Ameriky v NATO, ale máme příliš málo Evropy uvnitř aliance."

Spojené státy iniciativu přijaly velmi vlažně. Šéf americké diplomacie Colin Powell ihned po minisummitu na adresu "čtyřky" poznamenal, že transatlantické společenství nepotřebuje žádná další velitelství. Právě NATo je podle něj jakýmsi tmelem či lepidlem, které drží euro-atlantické společenství pevně pohromadě.

Ostřeji reagovala Británie. Premiér Tony Blair v návaznosti na konflikt v Iráku a protesty odmítavý postoj Francie, Německa, Belgie a Lucemburska k ozbrojenému zásahu, "čtyřku" vyzval, aby se opatrně vyhnula jakýmkoli akcím namířeným proti Washingtonu.

Analytici se shodují, že takováto aktivita Francie, Německa, Belgie a Lucemburska může mít negativní dopad na vztahy mezi jednotlivými evropskými státy, na úroveň vztahů euroatlantických a také na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU.

"Proti posílení evropského obranného pilíře nelze nic namítat a jistou evropskou soběstačnost podporují i Spojené státy. Zcela zarážející je však způsob chování čtyř účastníků schůzky, kteří jednají o velmi důležité a citlivé záležitosti bez jakýchkoli konzultací či za přítomnosti ostatních členů EU," konstatoval například politolog Petr Suchý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.