Armáda měla už v listopadu začít stavět poblíž památného místa Bitvy Tří císařů poblíž Slavkova nový moderní třídimenzionální radar, který bude v rámci systému protivzušné obrany NATO střežit východní oblast České republiky.

"Stavba se opozdí," konstatoval mluvčí ministerstva obrany Ladislav Šticha.

Důvodem je žaloba odpůrců stavby, kterou k soudu podala obec Sokolnice. K ní se přidala i Veřejně prospěšná společnost Mohyla míru-Austerlitz, která sdružuje 16 obcí z bojiště a stojí za tamějšími historickými rekonstrukcemi památné bitvy.

"Jako mluvčí celé řady obcí říkám rozhodně ne radaru," řekl viceprezident společnosti Miroslav Jandora. K žalobě se podle něj připojí zřejmě i fyzické osoby, které v lokalitě měly v minulosti pozemky a stát jim je za minulého režimu vyvlastnil.

Odpůrcům jde zachování piety
Spor odpůrců stavby s ministerstvem se rozhořel před několika měsíci. Obce v okolí i milovníci historie totiž tvrdí, že stavbou radaru bude narušeno pietní místo.

"Země prosáklá  krví a utrpením obětí bitvy z 2. prosince 1805, kdy ztratily život  desetitisíce vojáků, se stala hrobem bez hranic, kde ještě v dnešní době se nacházejí ostatky padlých," píše soudu v žalobě brněnský advokát Jaroslav Brož, který odpůrce zastupuje.

Podle něj je navíc lokalita ve státem chráněné památkové zóně. Ministerstvo kultury však podle vyjádření své mluvčí Kateřiny Besserové žádné výhrady ke stavbě nemá. Navíc na stejném místě dosud stojí hned několik zastaralých radarů ještě sovětské výroby.

DALŠÍ ČLÁNKY

Štefka: Kauza radar nás může poškodit

Odpůrce radaru nepřesvědčil ani ministr

Armáda nemůže stavět
Žaloby zatím evidují okresní soudy v Brně a Vyškově. Do jejich vyjádření nemůže armáda se stavbou začít. České republice přitom hrozí, že by mohla přijít o víc jak 400 milionů korun, které na stavbu radaru uvolnilo NATO ze svých bezpečnostních investic.

Radar má být přitom doslova strategickým zařízením pro ochranu vzdušného prostoru. Přesvědčit odpůrce se proto pokoušeli i ministr obrany Miroslav Kostelka a náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Marně!

Starostovi Sokolnic Jiřímu Životskému vadí, že se armáda ani nepokusila vytipovat jinou lokalitu, kde by radar mohl stát. "Ministerstvo nepředpokládalo, že by někdo mohl být proti," uvedl Životský. Armáda ale považuje místo za nejideálnější.

Ministerstvo: Jsme schopni ústupků
V přesvědčování odpůrců chce ministerstvo pokračovat a bylo dokonce ochotno i k určitým nestandardním ústupkům. "Na stole bylo několik možností, jak vyjít odpůrcům vstříc a udělat nějaké gesto," připomněl mluvčí Ladislav Šticha s tím, že nemožné nebyly ani požadavky například obce Újezd u Brna, aby ministerstvo zavedlo do obce kabelovou televizi.

Žaloba je však podle něj jasným důkazem, že některé obce o výstavbě radaru vlastně vyjednávat vůbec nechtějí. Každá obec má podle něj jiné priority a armáda nemá žádnou záruku, že pokud požadavky splní, obce se stavbou radaru souhlasit budou.

"Jedni trvají na zachování piety, druzí se bojí vlivu na životní prostředí a další zase chtějí na oplátku nějaké investice," řekl Šticha.

Například starosta obce Prace Vladimír Filipec míní, že se lidé obávají i případných zdravotních rizik z provozu radaru. To i přesto, že hygienické studie obavy vyvrátily. Ministerstvo proto nabídlo, že nechá zpracovat další studii podle přísných evropských norem.

NATO zatím vyčkává
"Studie nic neřeší a náš postoj nezmění," tvrdí rezolutně Jandora. Ministerstvo proto zřejmě svou nabídku stáhne a bude muset počkat na soud.

"Naplnily se naše obavy, že nová studie stejně nic nezmění. Byly by to vyhozené peníze," uvedl mluvčí ministerstva Ladislav Šticha. Kdy se některý ze soudů ke sporu vyjádří, přitom není vůbec jasné.

Samotná Severoatlantická aliance zatím ke kauze radaru mlčí. Jak vyplývá z informací tiskové služby NATO, odpovědnost za výstavbu radaru má Česká republika. Aliance by do sporu vstoupila pouze v případě, že by byl projekt nějak zásadně ohrožen.