Evropská základna by měla zajišťovat ochranu před případným íránským raketovým útokem na starý kontinent či na USA, pokud Teherán v budoucnu vytvoří mezikontinentální rakety. Měla by se tak stát součástí amerického protiraketového "deštníku".

Vyjednávání o umístění základny, na jejíž vybudování je vyčleněno přes 100 milionů dolarů (asi 2,4 miliardy korun), už probíhají.

Očekává se, že proti základně bude Rusko, které by její vybudování mohlo považovat za ohrožení svých raketových sil. Experti ale dodávají, že deset střel se těžko dá srovnávat s tisícovkami ruských raketových hlavic.

Rakety proti KLDR
Šéf amerického úřadu pro raketovou obranu Henry Obering řekl, že současný systém protiraketové obrany je sice zatím limitován, avšak byl by podle něj schopný odvrátit hrozbu útoku KLDR. Letos by měl být rozšířen o dalších 12 střel.

V listopadu polský list Gazeta Wyborcza napsal, že článkem systému by se mohlo stát Polsko, které o tom s Washingtonem údajně vyjednává už od roku 2004.

Že by se nějakým způsobem mohla do systému americké protiraketové ochrany zapojit i Česká republika, naznačili v minulosti někteří čeští představitelé. Například bývalý premiér Vladimír Špidla v roce 2002 řekl, že Česko postaví "prapory" na obranu proti zbraním hromadného ničení.

"V NATO probíhají na téma protiraketové obrany diskuse a výměna informací na úrovni expertů. Jakékoliv zapojení České republiky do tohoto projektu by muselo být věcí politického rozhodnutí a v současné době není projekt ještě tak daleko, aby se posunul na politickou úroveň," řekl mluvčí ministra obrany Andrej Čírtek.