Petiční výbor by totiž chtěl spojit referendum o členství Slovenska v alianci s plebiscitem o vstupu země do Evropské unie, který je naplánovaný na 16. a 17. května tohoto roku.

Chmelár dále uvedl, že petiční aktivisti avizují v současnosti už dokonce 150 tisíc sesbíraných podpisů. Nejvíc signatářů přitom pochází z Prešovského, Trenčianského a Žilinského kraje. Mezi podpisy se nacházejí i ty, které sbírají zástupci Komunistické strany Slovenska, zelených a dokonce i sympatizanti vládních stran.

Počet podpisů podle něho svědčí nejen o vysokém zájmu o referendum ze strany občanů, ale i o "debaklu politických špiček, které se nedokázaly postavit k tomuto problému čelem, čímž ztratily u značné části obyvatelstva svůj kredit."

Chmelár poznamenal, že premiér Mikuláš Dzurinda využívá každou příležitost, aby zpochybnil cíle petiční akce a skandalizoval signatáře občanské iniciativy. Vyzval ho, aby přestal s "konspiračními" teoriemi a postaral se o širokou a různorodou diskuzi na téma vstupu Slovenska do NATO.

Chmelár zároveň kritizoval příklon slovenské vlády k USA na úkor Evropské unie, což podle něj potvrdilo i připojení se premiéra Dzurindy k listu osmi evropských lídrů na podporu USA v otázce Iráku. "Současná slovenská vláda dává svým postojem najevo, že transatlantické spojenectví je pro ni důležitější, jako jednota Evropy," konstatoval.

Člen petičního výboru a bývalý předseda KDH Ján Čarnogurský hodnotí dosavadní průběh petiční akce jako úspěšný. Petiční výbor podle jeho slov očekává, že při sesbírání dostatečného počtu podpisů, parlament nerozhodne o ratifikaci smlouvy o vstupu Slovenska do NATO, pokud se referendum neuskuteční.

C Petit Press, a.s. - publikováno se souhlasem vydavatele deníku SME