Čínský Velvyslanec Guan Chengyuan požádal přestavitele Aliance, aby NATO vedlo z Čínou pravidelná jednání o strategických záměrech v centrální Asii a o společném postupu především v boji proti terorismu.

"Čína se rozhodla pro dialog s NATO. Byli bychom rádi, kdyby rozhovory a pravidelná setkání mohla začít již od příštího roku," prohlásil čínský velvyslanec.
Nastínil přitom, že by Čína mohla hrát zásadnější roli v podpoře při operaci aliančních sil v Afgánistánu.

Členské státy NATO jsou rozhodnuty pokračovat v misi v Afgánistánu, o čemž svědčí i rozhodnutí Německa převzít společně s Nizozemskem velení jednotek v lednu na dalších devět měsíců.

Generální tajemník NATO George Robertson označil přístup Číny za zcela neobyčejný. Nicméně nechal možnosti další spolupráce bez komentáře. "Je to vyjímečný kontakt, který jsme doposud v celé historii Aliance neměli," uvedl pouze.

Komunistická Čína doposud nahlížela na Severoatlantickou alianci jako na loutku mocenských zájmů Spojených států. Po rozšíření Aliance o tři země bývalého východního bloku - Českou republiku, Maďarsko a Polsko, a další rozšíření NATO až o sedm zemí, ke kterému patrně dojde při summitu v Praze, svůj postoj od počátku letošního roku Čína výrazně mění.

"Jestli jde o zásadní průlom se ukáže až později. Takový kontakt je ale známkou toho, že Čína chce posílit své vazby na západní svět," konstatoval politolog Petr Suchý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Podle něj má jistě Čína zájem posílit svou roli a vliv v Asii. "Projevuje se tendence Číny sehrávat mocenskou roli v oblasti. Bude otázkou několika týdnů, kdy uvidíme, zda nedojde k zásadnějším změnám v čínské zahraniční politice především vzhledem k závěrům nedávného sjezdu komunistické strany Číny a výměně hlavních představitelů strany," dodal Suchý.