Generální tajemník NATO George Robertson ve středu potvrdil, že schůzka mezi Ukrajinou a Aliancí ve dnech 21. a 22. listopadu nebude na nejvyšší úrovni, ale pouze na úrovni ministrů zahraničí.

Robertson naznačil, že příčinou této změny je obvinění z nelegálního prodeje ukrajinského radarového zařízení Kolčuga Iráku, který prý schválil osobně prezident.

"Spojené státy se snaží získat podporu pro zamýšlenou akci v Iráku. Nepozvání ukrajinského prezidenta Leonida Kučmy na pražský summit NATO je jasným signálem, že v rámci boje proti mezinárodnímu terorismu nebude tato organizace, potažmo USA spolupracovat se zeměmi, které  jsou podezřelé ze zbrojních dodávek pro režim Saddáma Husajna a zároveň nejsou schopny tato podezření vyvrátit," konstatoval politolog Břetislav Dančák z Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity v Brně.

Neúčastí v Praze hrozil nejprve Kučma
Svou neúčastí na vrcholné schůzce představitelů Severoatlantické aliance tento týden v úterý pohrozil nejprve sám ukrajinský prezident Leonid Kučma. Podmínil svou účast tím, že představitelé členských států NATO musí přestat tvrdit, že Ukrajina porušila sankce OSN proti Iráku a prodala mu radarové zařízení Kolčuga.

"Pokud budou přetrvávat sebemenší pochybnosti, nemělo by smysl pořádat summit Ukrajina-NATO na nejvyšší úrovni," prohlásil Kučma v litevské metropoli Vilniusu, kam přijel na dvoudenní návštěvu.

Severoatlantická Aliance ukrajinskému prezidentovi vyhověla hned druhý den, když generální tajemník NATO George Robertson nepozvání Kučmy do Prahy potvrdil.

Ukrajina obchod s Irákem odmítla
S důkazy o prodeji radarového systému Iráku přišly Spojené státy. Prezident Kučma obchod s Irákem odmítl a umožnil zbrojním expertům, aby se přesvědčili o tom, že Ukrajina iráckému režime zbraně neprodala. "Ukrajina usiluje o začlenění do euroatlantických struktur. Podobný obchod je nemyslitelný," reagoval Kučma.

Před několika týdny vyšetřoval na Ukrajině opodstatněnost tvrzení Washingtonu ohledně prodeje systému Kolčuga za 100 milionů dolarů Iráku tým třinácti amerických a britských zbrojních expertů. Závěry vyšetřování doposud zástupci Británie ani Spojených států nezveřejnili.

"Nepozvání je možné chápat jako jeden z diplomatických nástrojů jak působit na země spolupracující s Irákem. Setkání na  úrovni ministrů zahraničních věcí však znamená, že vztahy mezi NATO a Ukrajinou se budou dále rozvíjet a bude činěn tlak na to, aby Kyjev vystupoval mnohem více jako skutečný  partner Aliance a věrohodně naplňoval své deklarace o zájmu na úzké spolupráci s transatlantickými bezpečnostními strukturami," komentoval reakci Bruselu politolog Břetislav Dančák.

Podle něj nemá za těchto okolností prezident Kučma dostatečnou důvěru. Aliance dává proto přednost tomu, aby do Prahy přijel jen ministr zahraničí Anatolij Zlenko.

Ukrajina si vzala oddechový čas
Samotný ukrajinský ministr zahraničí Anatolij Zlenko rozhodnutí Severoatlantické rady nepozvat na pražské zasedání Komise NATO-Ukrajina prezidenta Leonida
Kučmu, několikrát kritizoval.

Ve svém tiskovém prohlášení pro agentury Zlenko mínil, že Ukrajina jako velký evropský stát se nesmí stát objektem manipulace.

Ministr ale ubezpečil, že Ukrajina nadále bude usilovat o integraci do euroatlantických struktur a na úsilí země se nic nezmění.

Ukrajinští představitelé mezitím oznámili, že do dvou týdnů sdělí své stanovisko k formě pozvání na schůzku Komise Ukrajina-NATO. "Rozhodneme se, zda taková forma pozvání bude pro nás dostatečná," sdělil v Kyjevě státní tajemník ministerstva zahraničí Jurij Sergejev.