"V Istanbulu se bude jednat o žádosti irácké vlády o pomoc při výcviku armády a policie. A je jasné, že někteří spojenci budou chtít po USA výměnou za účast určité politické ústupky například ve strategii ohledně Iráku. Istanbul by měl napovědět, do jaké míry se v budoucnosti NATO zapojí do operace v této zemi," říká Tomáš Klvaňa, který míní, že jednání v Istanbulu není tak významným summitem, jako byl ten v Praze před dvěma lety

Mělo by se tam NATO zapojit jako celek?
"Můj dlouhodobý názor je, že NATO obecně by mělo být tou organizací Západu, a nejen jeho, vlastně celého civilizovaného světa, která organizuje a vede boj proti terorismu. Aliance je jedinou schopnou, dobře fungující vojenskou a politickou organizací. Takže jakákoli akce, operace, které budou směřovat k posílení pozice NATO, a také ke zlepšení poněkud pošramocených vztahů mezi evropskou částí Aliance a USA, jsou dobré."

NATO ukončuje operaci v Bosně, kde ho nahradí Evropská Unie. Je Unie připravena převzít misi na Balkáně?
"Myslím, že ano, ale bude záležet na politické vůli financovat a převzít na sebe některé odvážné kroky v této oblasti. Bosna je dnes relativně stabilizovaným územím a EU vypadá, že si na to troufá. Koneckonců, kdyby Unie nebyla schopna převzít takto relativně nenáročnou situaci, pak by bylo těžké vůbec hovořit o formování jakési evropské obranné identity. V Istanbulu se bude hodně mluvit o doladění logistických a technických detailů v Bosně. Ale jinak tam jde v podstatě o výměnu vlajek, vždyť vojenské síly poskytují stále stejné státy."

V Istanbulu by mělo dojít k dohodě o rozšíření působnosti v Afghánistánu.
"Ano, ale na summitu se nebudou řešit vojenské otázky, protože vcelku je jasné, že je tam potřeba více jednotek, vrtulníků apod. Je to záležitost finanční. V Istanbulu by mělo dojít k dohodě na politické úrovni o tom, že NATO bude financovat to, k čemu se už předtím zavázalo ve vojenské oblasti."

Jak hodnotíte situaci v Afghánistánu?
"Je mnohem těžší, než je známo. Dnes se o Afghánistánu příliš neinformuje, veškerá pozornost je soustředěna na Irák. Mnoho lidí se domnívá, že Afghánistán je tzv. v kapse, ale on v kapse není. V jeho provinciích vládnou vojevůdci, kteří jsou často na hranici mezi organizovaným zločinem a správou své provincie. Je zřejmé, že Afghánistán se znovu vrací k nechvalnému primátu v pěstování a šíření drog do civilizovaného světa. Západní státy by měly věnovat Afghánistánu mnohem větší pozornost, protože situace tam je potenciálně těžší než v Iráku. Afghánistán je výrazně zaostalejší zemí, nemá tak vybudovanou infrastrukturu a takový civilizační potenciál, jako má Irák."