Alianční lodě mohou i do tureckých a řeckých vod, shodli se spojenci
Vojenští velitelé Severoatlantické aliance se dohodli s představiteli Řecka a Turecka na podrobnostech alianční mise v Egejském moři. Na základě této dohody budou moct alianční lodě hlídkovat nejen v mezinárodních, ale i v řeckých a tureckých teritoriálních vodách. Účelem mise je monitorovat lodě s uprchlíky a informovat o nich řeckou a tureckou pobřežní stráž. Primárním cílem tedy není lodě zastavovat, nicméně v případě nebezpečí potopení uprchlických lodí uprchlíkům pomohou a vrátí je zpět na tureckou pevninu.
Výměna informací mezi Severoatlantickou aliancí a agenturou Evropské unie pro ochranu hranic Frontex byla další součástí nově uzavřených dohod. V současné době jsou v Egejském moři čtyři lodě, turecká, řecká, kanadská a německá. Tento týden se očekává připojení dalších.
Kam dál?
NATO v rámci mise v Egejském moři vyřešilo řecko-turecké napětí (25.2. 2016)
Zdroj: The Wall Street Journal (USA)
---
Cameron: Naše lodě se zúčastní mise v Egejském moři
Britské lodě se zúčastní mise Severoatlantické aliance v Egejském moři, oznámil britský premiér David Cameron. „Musíme rozložit sítě nelegálních pašeráků a zastavit příliv lodí plných uprchlíků do Evropy. Proto je tato mise tak důležitá,“ uvedl Cameron. Podle něj se jedná o šanci, jak tyto pašeráky zastavit a zároveň migrantům poslat jasnou zprávu, že budou vraceni zpět.
Velká Británie pošle do mise jednu hlavní loď, vrtulník a dvě menší lodě. Ty se tak připojí k německé, kanadské, turecké a řecké lodi, které již v Egejském moři operují.
Kam dál?
Velká Británie pošle pět lodí do Baltského moře (10.2. 2016)
Zdroj: Bloomberg (USA)
---
Rusko chce svrhnout kancléřku Angelu Merkel pomocí informační války, tvrdí šéf aliančního COE
Rusko se snaží svrhnout německou kancléřku Angelu Merkel vedením informační války, která má Němce rozhněvat kvůli uprchlické problematice, uvedl ředitel aliančního Centra výjimečnosti (COE) pro strategickou komunikaci Jānis Sārts. Důkazem jsou podle něj informace o tom, že Rusko finančně podporuje levicové i pravicové extremisty v Evropě.
„Angela Merkel je velmi silným zastáncem sankcí proti Rusku. Proto Moskva testuje, jestli může využít již existujících problémů, aby v Německu vyvolala změnu představitelů tamní vrcholné politiky,“ dodal Sārts. Moskva k tomu používá své občany žijící v Německu, ale i sociální média. Sārts však věří, že teď, když už Německo o problému ví, se mu podaří vliv ruské propagandistické války potlačit.
Kam dál?
NATO obviňuje Rusko ze záměrného podporování migrační vlny (2.3. 2016)
Zdroj: The Guardian (Velká Británie)
---
NATO posílilo spolupráci s Marokem
Severoatlantická aliance se zasadila o posílení spolupráce s Marokem, když začlenila marocké ozbrojené síly do svého programu Interoperability Platform. Marocké členství v alianční platformě na zvýšení interoperability jednotek umožní marockým ozbrojeným silám získat výcvik, díky němuž budou schopné operovat bok po boku aliančních jednotek, a čelit tak terorismu a náboženskému extremismu v regionu.
Aliance se domluvila také na zintenzivnění vojenské spolupráce s Egyptem, Tuniskem a Mauretánií. Tento krok by měl vést k posílení obranných a bezpečnostních sektorů našich partnerů na Blízkém východě a v severní Africe, uvedl náměstek generálního tajemníka NATO Alexander Vershbow.
Kam dál?
Vershbow jednal s marockými představiteli (19.2. 2016)
Zdroj: Defense News (USA)
---
Konference o NATO v Krakově se konala bez klíčových ministrů
Krakovská bezpečnostní konference předcházející aliančnímu summitu ve Varšavě se konala bez účasti polských ministrů obrany a zahraničních věcí a zástupce Národního bezpečnostního úřadu. „Je zvláštní, že nikdo z nich nepřišel. Polské členství v NATO není mezi politickými stranami žádným rozporuplným tématem,“ uvedla předsedkyně Foundation Institute for Strategic Studies Anna Szymańska-Klich.
Konference nesla podtitul „NATO jako aktivní dohlížitel – očekávání před aliančním summitem ve Varšavě“. Zúčastnil se jí také zástupce generálního tajemníka NATO Alexander Vershbow, který akci zahájil svým proslovem. Tématem konference byly hrozby, kterým Polsko čelí – tedy uprchlická krize, ale hlavně možný ruský útok. Cílem bylo také projednat očekávání ohledně aliančního summitu ve Varšavě.
Kam dál?
Polsko naléhá, aby NATO nasadilo jednotky k odstrašení Ruska (18.2. 2016)
Zdroj: Gazeta Wyborcza (Polsko)