Německo a Švédsko se údajně podílejí na rozhodnutích o smrtících útocích v Afghánistánu

Němci a Švédové se účastní rozhodování o útocích proti povstalcům v Afghánistánu, přestože jim to pravidla nedovolují, uvedli dva vysocí západní představitelé, kteří jsou plně obeznámeni s operací. Obvinění se týkají především leteckých útoků pomocí dronů. Američané tyto útoky ospravedlňují tím, že se jedná o část dlouhodobé strategie boje proti terorismu, na které se dohodli s afghánskou vládou. Některé útoky jsou však považovány za mnohem agresivnější, než je dojednáno.

Proces rozhodování o smrtících útocích probíhá v koaliční centrále v Kábulu před videoobrazovkami, které zaměřují nepřátele. „Chodí okolo stolu a říkají, ‘Pokud uvidíte nějakou ženu nebo dítě, zvedněte ruku.‘ Tento proces zahrnuje právě Němce a Švédy, kteří nemají být součástí protiteroristických operací,“ informoval pod podmínkou anonymity jeden z vysokých západních představitelů.

Tato záležitost zvyšuje napětí mezi americkou armádou a jejími spojenci nejen ze Severoatlantické aliance. Jiný vysoký důstojník dodal: „To je poslední věc, do které chce být NATO zapojeno. Zdá se však, že Američané chtějí zapojit všechny. Myslím, že cítí, že jim to dává politické krytí.“ Severoatlantická aliance v současnosti v Afghánistánu působí v rámci mise Resolute Support, jež má poradní a výcvikový charakter.

Kam dál?
Afghánistán souhlasí s další misí NATO. Vojáci dostanou západní dril (24.11. 2014)

Zdroj: The New York Times (USA)

---

Kurdská strana pracujících má na svědomí smrt tureckých vojáků

Několik tureckých vojáků bylo zabito a mnoho dalších zraněno při útoku bojovníků Kurdské strany pracujících (PKK) v provincii Hakkari (region Východní Anatolie). „Šlo o mimořádně vážný útok na turecké vojáky od poloviny června, kdy po dvou a půl letech došlo k ukončení klidu zbraní mezi oběma stranami, které se vzájemně viní z kolapsu křehkého příměří,“ uvedl zpravodaj stanice Al-Džazíra.

V rámci odvety byly nasazeny turecké letouny F-4 a F-16, aby provedly útoky na dvanáct cílů kontrolovaných PKK.

PKK bojuje již od roku 1984, kdy začala požadovat vytvoření nezávislého kurdského státu pro kurdskou menšinu v Turecku. V roce 2013 byl ustaven klid zbraní, který měl být předstupněm závěrečné mírové dohody.

Kam dál?
Ozbrojenci z Kurdské strany pracujících pálili na tureckou základnu u hranic s Irákem (30.3. 2015)

Zdroj: Al-Džazíra (Katar)

---

Francie zvažuje zapojení do leteckých útoků na pozice IS v Sýrii

Francie zvažuje, že se zapojí do koalice vedené USA, která provádí nálety na pozice organizace Islámský stát (IS) v Sýrii. Francouzské jednotky se zatím účastní jen mise proti bojovníkům IS v Iráku, který požádal o mezinárodní pomoc v boji proti džihádistům.

Paříž dříve odmítla zapojení do této koalice kvůli obavám socialistické vlády, že jakákoliv zahraniční intervence by nechtěně mohla pomoci syrskému prezidentu Bašáru Asadovi udržet si moc. Světové události však tlačí Paříž k přijmutí rozhodnutí co nejdříve. „Zvyšující se počet syrských uprchlíků, neúspěch koalice zatlačit IS zpět do Iráku a možné ruské vojenské posily (na podporu Asada v Sýrii) jsou pro Francii výzvou,“ uvedl francouzský deník Le Monde.

Kam dál?
Francie nasadí proti ozbrojencům IS více stíhaček (21.11. 2014)
USA rozšířily nálety proti Islámskému státu na území Sýrie (23.9. 2014)

Zdroj: France 24 (Francie)

---

Polsko, Nizozemsko a Norsko uvažují o společném nákupu ponorek

V rámci snížení nákladů se Polsko možná připojí k Norsku a Nizozemí a společně nakoupí ponorky, informoval náměstek polského ministra obrany Czeslaw Mroczek. Po ruské anexi Krymu Polsko urychlilo modernizaci své armády. Kromě amerických raketových střel Patriot a francouzských vrtulníků Airbus by rádo nakoupilo ještě tři ponorky.

Mluvčí norského ministerstva obrany Marita Wangberg řekla, že Polsko by mohlo být potenciálním partnerem při nákupu ponorek. „O koupi se bude ještě rozhodovat. Nicméně jako součást procesu se vyhodnocuje spolupráce s ostatními zeměmi. Polsko by mohlo být relevantním partnerem,“ uvedla Wangberg.

Kam dál?
Polsko vybírá antirakety středního dosahu pro svůj ochranný deštník (11.3. 2015)

Zdroj: Reuters (USA)

---

Bundeswehr čelí problému s dodávkou kulometů

Dodávka kulometů MG5 pro německé ozbrojené síly, která měla začít před dvěma měsíci, bude mít zpoždění. Mluvčí německé armády oznámil, že kulomety nebudou hotové dříve než za rok. Ministerstvo obrany si u německé zbrojařské firmy Heckler & Koch objednalo 12 733 kusů za 200 milionů euro. Podle Tobiase Lindnera, experta na obranu z německé Strany zelených, však posudek Bundeswehru ukázal, že kulomet má jisté nedostatky a není úplně vhodný k boji. Ministerstvo obrany toto tvrzení odmítlo, nicméně oznámilo, že „požadavek na změny byl zadán a bude vyřešen.“

Problém s MG5 není první záležitostí, kterou musí německé ministerstvo obrany a armáda řešit. V dubnu oznámila ministryně obrany Ursula von der Leyen, že útočná puška G36 od stejné firmy je nevhodná pro boj kvůli nepřesnosti v zaměřování, která se zahřátím zbraně vzrůstá.

Je zatím otázkou, jestli zbraně budou předělány nebo vyměněny za nové.

Kam dál?
Bundeswehr posiluje, kvůli Rusku vykoupí ze skladů sto tanků Leopard (13.4. 2015)

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)