Velikost základny NATO v polském Štětíně se zdvojnásobí

Polská základna, která je již více než deset let nejvýchodněji umístěným velitelstvím Aliance, bude rozšířena na dvojnásobnou velikost. Základna se stane ústředním bodem pro obranu východní části Severoatlantické aliance. Polsko a baltské státy patří mezi nejhlasitější kritiky ruské agrese na Ukrajině a Aliance v současné době prosazuje své největší strategické posílení od dob studené války.

Základna ve Štětíně se letos stala součástí nové komunikační struktury NATO a její posádka se do konce roku zdvojnásobí ze současných 200 na 400 příslušníků z dvaceti zemí Aliance. Centrála v Polsku bude spojovat šest velících středisek v Lotyšsku, Litvě, Estonsku, Polsku, Rumunsku a Bulharsku, která mají zlepšit odhalování hrozeb na východní hranici NATO a rychleji svolat alianční síly. Stavy sil rychlé reakce, které tato centra mohou povolat, budou rozšířeny z 13 000 na 30 000 vojáků.

Kam dál?
Polsko a Pobaltí chtějí větší vojenskou přítomnost NATO na svém území (15.5. 2015)

Zdroj: Newsweek (USA)

---

V Polsku a Pobaltí začala cvičení NATO

Pod vedením USA začala v Polsku a baltských státech další vojenská cvičení. Cílem akcí je uklidnit státy sousedící s Ruskem, jejichž nervozita pramení z napětí kvůli krizi na Ukrajině. Cvičení Saber Strike 2015 se účastní více než 6 000 vojáků ze 13 zemí NATO. Podle velitele litevských pozemních sil generála Almantase Leiky jde o jedno z největších vojenských cvičení konajících se v Litvě od roku 2004, kdy země vstoupila do NATO.

Severoatlantická aliance hlídá od roku 2004 vzdušný prostor tří baltských států. Minulý měsíc bylo NATO těmito státy požádáno, aby do regionu trvale umístilo několik tisícovek vojáků, kteří by odstrašili Rusko. Aliance dosud na žádost neodpověděla.

Kam dál?
Generál Pavel: Rusko by mohlo obsadit Pobaltí během 2 dnů, pokud by chtělo (1.6. 2015)

Zdroj: Yahoo News (USA)

---

Britský ministr zahraničí: Británie se nemusí odstřihnout od zbytku světa

Americký ministr obrany Ashton Carter „poněkud předbíhá,“ když varuje Británii před zmenšením její role ve světovém dění, pokud sníží své výdaje na obranu, uvedl britský ministr zahraničí Philip Hammond. Podle něj teprve dojde ke komplexní revizi výdajů a hodnocení strategické obrany a bezpečnosti – Británie se tak nyní nestahuje ze světového dění.

Na setkání světových špiček zemí G7 v Německu pravděpodobně vyzve prezident USA Barack Obama britského premiéra Davida Camerona k dodržení závazku vydávat 2 % HDP na obranu. Americký ministr Carter ocenil schopnosti Británie zaujímat nezávislý postoj ve světovém dění a „hrát v zásadě větší roli, než k jaké má předpoklady.“ Nerad by však viděl, jak Británie o tyto schopnosti a postavení přichází.

Kam dál?
Britské ministerstvo obrany má provést rozsáhlé škrty v rozpočtu (29.5. 2015)

Zdroj: The Telegraph (Velká Británie)

---

Expert varuje: Britské výdaje na obranu nemusí splnit nároky NATO

„Splnění požadavku vydávat 2 % HDP na obranu může znamenat utracení přesně 2 % HDP, ale také výdaje ve výši 1,951 % HDP a jejich následné zaokrouhlení. Rozdíl to je značný a může znamenat sumu téměř 1 miliardy liber,“ upozornil ředitel oddělení britské obranné politiky z think-tanku Royal United Services Institute Malcolm Chalmers. Premiér David Cameron by tedy nemusel dodržet slib NATO, a přesto by mohl tvrdit, že jej splnil.

Premiér si je vědom, že případné nesplnění závazku vydávat na obranu 2 % HDP by poškodilo pozici Británie mezi jejími spojenci, ačkoliv tento cíl v současné době naplňují jen 4 státy – USA, Velká Británie, Estonsko a Řecko. Británie chce zařadit penze válečných veteránů mezi výdaje na obranu, čímž by cíl letos splnila alespoň technicky. Cameron čelí obviněním z nedostatečného vlivu ve světové politice již od chvíle, kdy po prohraném hlasování v parlamentu ustoupil od podpoření vojenské akce v Sýrii.

Kam dál?
Šéfa americké armády znepokojují dopady britských škrtů (3.3. 2015)

Zdroj: The Financial Times (Velká Británie)

---

V Afghánistánu bylo zabito devět afghánských pracovníků české humanitární organizace

Místní představitelé uvádí, že během útoku na ubytovnu nevládní organizace v afghánské provincii Balkh bylo zavražděno nejméně 9 lidí, jednou z mrtvých je žena. Oběťmi útoku se stalo sedm afghánských pracovníků české humanitární organizace Člověk v tísni a jejich dva strážci. K útoku se dosud nikdo nepřihlásil. Touto dobou se navzdory snahám o znovuotevření mírových rozhovorů zvyšuje intenzita jarní ofenzivy hnutí Tálibán.

Mezinárodní humanitární pracovníci se v Afghánistánu stále častěji stávají terčem útoku, a to navzdory oficiálnímu prohlášení hnutí Tálibán, které odmítá útoky na humanitární pracovníky. Poslední útok hnutí Tálibán proběhl před několika týdny, kdy bylo zabito 14 lidí – převážně cizinců – ve městě Kábul, v oblíbené ubytovně zahraničních humanitárních pracovníků.

Kam dál?
NATO v Afghánistánu dál cvičí afghánské jednotky (1.6. 2015)
Vyjednávači Afghánistánu se s Tálibánem nedohodli (4.5. 2015)

Zdroj: Al-Džazíra (Katar)