V Bulharsku vznikne námořní velitelství NATO

Nedaleko bulharské Varny vznikne námořní velitelství Severoatlantické aliance. Lze tak usuzovat z prohlášení bulharského ministerstva obrany ohledně nákupů a rozvoje tzv. Broadcast and Ship-Shore systems (BRASS) na jihu země. Velitelské centrum vznikne z peněz, které má NATO k dispozici ve svém Programu pro obranné investice. Výstavba velitelství by měla proběhnout ve dvou fázích. V té první budou zrenovovány stávající budovy a případně dostavěny další. Druhá fáze se bude týkat umístění systémů a antén pro koordinaci námořních plavidel.

Námořní velitelství je druhým projektem, který aliance v Bulharsku nově plánuje. Již před několika týdny NATO oznámilo, že v Bulharsku a pěti dalších východoevropských státech plánuje vybudovat velitelská centra.

Kam dál?
Rumunsko žádá o zvýšení přítomnosti NATO (27.2. 2015)
Breedlove: Rusko z Krymu kontroluje Černé moře (27.2. 2015)
Vytvoření nového velitelství NATO v Bulharsku není přípravou na válku, ozývá se ze Sofie (3.2. 2015)

Zdroj: Novinite (Bulharsko)

---

Moldavsko není další na řadě, brání se Moskva

Kreml se ohradil proti tvrzení nejvyššího velitele amerických a aliančních sil v Evropě Philipa Breedlova, který označil Moldavsko za další ruský cíl. Podle něj Rusko používá “zamrzlé konflikty“ jako nástroj k politickému nátlaku. „Je zřejmé, že podobné výroky jsou součástí protiruské propagandy a jejich účelem je ospravedlnění agresivních kroků Severoatlantické aliance vůči Rusku a rozšíření vojenského potenciálu NATO,“ uvedl mluvčí ruského ministerstva zahraničí. Podle něj „jsou podobná tvrzení absurdní a natolik nepravdivá, že si nezaslouží dále komentovat“.

SACEUR před několika dny uvedl, že by se Rusko mohlo po konfliktu na Ukrajině zaměřit na Moldavsko, aby mu zabránilo ve sbližování se Západem.

Kam dál?
Srbsko a NATO zahajují Akční plán individuálního členství (26.2. 2015)

Zdroj: B92 (Srbsko)

---

OSN: Kvůli násilí v Iráku zemřelo v únoru 1100 lidí

Podle mise OSN v Iráku (UNAMI) kvůli násilí v Iráku letos v únoru zemřelo nejméně 1100 lidí včetně 611 civilistů. Více než dalších 2200 včetně 1300 civilistů pak bylo zraněno. Nejnásilnějším městem byl podle zprávy Bagdád, kde zemřelo přes 300 lidí a 875 jich bylo zraněno. Čísla OSN však nezahrnují zraněné a mrtvé na území, které okupuje Islámský stát.

Podle UNAMI v loňském roce zemřelo v Iráku více než 12 000 lidí a zraněno jich bylo přes 23 000. Rok 2014 tak byl nejtragičtější za posledních sedm let.

Kam dál?
NATO zvažuje poskytnout pomoc Iráku v boji proti IS (27.1. 2015)

Zdroj: Al-Džazíra (Katar)

---

Turecko a Kurdové chtějí uzavřít mírovou dohodu

Ankara a Erbíl udělaly významný krok k uzavření dohody, která by brzy mohla ukončit 31 let násilí. Stalo se tak díky výzvě uvězněného vůdce Kurdské strany pracujících Abdulláha Ocalana. Podle něj by měl turecký parlament letos na jaře začít jednat o odzbrojení Kurdů. „Jedná se o historické vyjádření vůle o nahrazení ozbrojeného boje demokratickou politikou,“ vyzdvihl význam prohlášení Sirri Süreyya Önder z prokurdské Demokratické strany lidu. Podle analytiků by Ocalanova výzva znamenala, že Kurdové nadále nebudou používat násilí na území Turecka a během procesu dojde k jejich odzbrojení.

Oznámení je výsledkem řady vyjednávání a společně s ním bylo vytvořeno desetibodové komuniké, které nastiňuje harmonogram dosažení míru. Komuniké se tak například věnuje národní a lokální dimenzi demokratického řešení nebo demokraticko-bezpečnostním vztahům během implementace, které by měly přispět k zachování svobody a veřejného pořádku.

Kam dál?
Bundestag schválil zapojení Bundeswehru do výcviku kurdských pešmergů (30.1. 2015)
Generál Pavel: Česko by mohlo cvičit iráckou armádu nebo třeba Kurdy (29.1. 2015)

Zdroj: Defense News (USA)

---

Estonské volby vyhrála pro-alianční vládnoucí strana

Středo-pravicová Reformní strana premiéra Taavi Roivase vyhrála estonské parlamentní volby. Po sečtení naprosté většiny hlasů získala 27,7 procenta hlasů. Jejím hlavním vyzyvatelem byla středo-levicová Strana středu, která získala 24,8 procenta. Silný podporovatel Severoatlantické aliance a nejmladší premiér v Evropské unii Roivas tak pravděpodobně sestaví novou vládu a bude pokračovat v konzervativní ekonomické politice. Dosavadní vládní koalice jeho Reformní strany a sociálních demokratů se však bude muset rozšířit o další stranu, protože v současné podobě koalice nemá většinu v estonském parlamentu.

Již před volbami se ostatní významné estonské politické strany nechaly slyšet, že se Stranou středu nehodlají spolupracovat. Podpora Strany středu je ze 70 procent založena na ruskojazyčné části obyvatel. V roce 2004 navíc strana podepsala dohodu o spolupráci se stranou ruského prezidenta Vladimira Putina Jednotné Rusko.

Kam dál?
Estonsko slaví nezávislost, u ruských hranic předvádí vazby s NATO (25.2. 2015)
Estonsko chce investovat desítky milionů eur do alianční infrastruktury (3.2. 2015)

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)