Postoj Evropy vůči Rusku není jednotný

Zástupci členských států Severoatlantické aliance se sešli na mimořádném jednání kvůli intervenci Ruska na Krymu. Postoj členských států však není jednotný. Zatímco Spojené státy a Polsko volají po přísných opatřeních vůči Moskvě, další významní členové jako Německo, Francie nebo Velká Británie mají na paměti své důležité ekonomické zájmy v Ruské federaci, a jejich postoj proto není tak vyhraněný.

Polsko a USA tak kromě diplomatických jednání zvažují možnost zavedení ekonomických sankcí. Na druhé straně státy jako Německo, které je do jisté míry na Rusku energeticky závislé, nebo Francie situaci sledují s ohledem na ekonomické vztahy s Moskvou.

Žádná z evropských zemí nechce vyslat vojáky NATO na Ukrajinu. Na východ od Berlína je však situace vnímána mnohem vážněji kvůli historické zkušenosti východoevropských národů.

Kam dál?
Polsko žádá NATO o více konzultací k Ukrajině (4.3. 2014)

Zdroj: The Washington Post (USA)

---

Američané pomůžou Ukrajině ekonomicky, proti Rusku by mohli zavést sankce

Ministr zahraničí USA John Kerry po svém příletu do Kyjeva oznámil, že USA půjčí Ukrajině miliardu dolarů, aby se mohla popasovat s dopadem slábnoucích subvencí ze strany Ruska. Kerry i americký prezident Barack Obama zároveň varovali ruského prezidenta Vladimira Putina o možnosti zavedení mezinárodních sankcí a dalších opatření, které by mohly Rusko diplomaticky a ekonomicky izolovat v případě, že Moskva přispěje k eskalaci krize na Ukrajině vysláním dalších vojáků.

Opatření by mohla vést k oslabení ruského rublu a celé ruské ekonomiky. Zároveň by se tak dalo předejít zhoršení již tak nestabilní situace na Ukrajině. „Diplomacie a respekt ke státní suverenitě mohou nejlépe vyřešit problémy v jedenadvacátém století. Nikoli jednostranné užití síly,“ uvedl Kerry.

Kam dál?
Státy G7 odsoudily Rusko za vojenský postup na Ukrajině (3.3. 2014)

Zdroj: CNN (USA)

---

Začněte jednat s novou ukrajinskou vládou, navrhují USA Moskvě

Americký ministr zahraničí John Kerry při své návštěvě Ukrajiny navrhl, aby zástupci Ruska usedli k vyjednávacímu stolu s novými zástupci Ukrajiny. Ruský prezident Vladimir Putin zase označil postup ukrajinských představitelů za neústavní puč a ozbrojené převzetí moci. Ukrajinský parlament po svržení prezidenta Viktora Janukovyče zvolil přechodnou hlavu státu a přechodnou vládu, kterou Rusové neuznávají. Sám Janukovyč, který v současnosti pobývá v Rusku, se stále považuje za legitimní hlavu státu, za nějž ho považuje také Moskva, protože nebyl odvolán legitimním procesem zvaným impeachement.

Putin zároveň popřel, že by na Krymu operovali ruští vojáci. Podle něj se jedná skupiny tamních obyvatel, které se vytvořily kvůli sebeobraně. Doposud podle Putina nebylo potřeba, aby na ukrajinskou půdu vstoupili ruští vojáci.

Kam dál?
NATO odsoudilo vojenskou eskalaci situace na Krymu (3.3. 2014)

Zdroj: ITAR-TASS (Rusko)

---

Polsko má strach z 'ruského medvěda'

Varšava má stále větší strach kvůli situaci na Ukrajině. Je to zřejmé z prohlášení polského premiéra Donalda Tuska, jenž varoval, že svět „stojí na hraně konfliktu“, který by mohl zasáhnout všechny státy. Následky takového konfliktu by podle něj mohly být strašlivé a pro Polsko by takový konflikt mohl představovat otázku přežití.

„Polská bezpečnostní politika je tradičně orientována směrem k USA. Polsko se neustále snaží zdůrazňovat svůj zvláštní vztah s Washingtonem,“ tvrdí Otfried Nassauer z berlínského Informačního centra pro transatlantickou bezpečnost. Podle něj se Varšava obává toho, že by „ruský medvěd mohl znovu nabýt svou sílu“.

Kam dál?
Světové výdaje na obranu opět rostou, utrácejí Rusko i Čína (5.2. 2014)

Zdroj: Deutsche Welle (Německo) 

---

NATO nadále podporuje mírové řešení krize na Ukrajině

Severoatlantická aliance bude i nadále podporovat všechny konstruktivní snahy pro mírové řešení současné krize na Ukrajině. „Zavazujeme se, že zintenzívníme naše důkladné hodnocení důsledků této krize na bezpečnost Aliance prostřednictvím koordinace a konzultací,“ stojí také v prohlášení NATO vydaném po setkání Severoatlantické rady.

Aliance zároveň přivítala současnou snahu o řešení situace ze strany OSN, Evropské unie, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Rady Evropy. NATO bude pokračovat s konzultacemi s Kyjevem skrze Komisi NATO-Ukrajina, stejně jako bude pokračovat v rozhovorech s Ruskem v rámci Rady NATO-Rusko.

Zdroj: Xinhua (Čína)