Přitom ještě před pěti lety, v době přijetí České republiky do NATO,  se tato podpora pohybovala na hranici pouhých padesáti procent. Kde jsou příčiny takového výrazného vzestupu?

"Lidé oceňují zejména to, že díky členství v NATO máme silné spojence, kteří zaručují bezpečnost našeho státu. Další velice výraznou výhodou je podle názoru našich občanů větší spolupráce se západními demokratickými zeměmi," míní vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Adéla Seidlová.

Dalšími důvody podle Seidlové jsou v tom, že  veřejnost vnímá modernizaci české armády a zlepšení postavení České republiky ve světě.

K podobným výsledkům dospělo také Středisko empirických výzkumů (STEM), které na toto téma v roce 2000 realizovalo rozsáhlý výzkum pro české ministerstvo zahraničních věcí.

Zlom přinesl vstup do Aliance
"Velký předěl nastal po vstupu do NATO na jaře roku 1999. Lidé jednak začali dostávat konkrétní informace a členství v NATO přinášelo hmatatelné výsledky, lidé se více začali zajímat. Lidé si od NATO slibují mnohé - jednak NATO vnímají jako nejlepší zárukou  bezpečnosti a také vnímají některé hlubší souvislosti," míní ředitel Střediska empirických výzkumů Jan Hartl.

Sociologové jako další významný fakt podpory členství v NATO vidí v uvědomění si nových bezpečnostních rizik.  "Naposledy podpora nahoru poskočila po teroristických útocích na USA. V současnosti je s členstvím naší země v NATO spokojeno 57 % obyvatel, při 28 % nespokojených. Ostatní (15%) si neumí na tuto otázku vytvořit názor," upřesňuje Seidlová.

Pro ilustraci změny postoje české veřejnosti vůči NATO může dobře posloužit ještě jeden fakt. V době vstupu do Aliance Češi vyjadřovali NATO menší podporu, nežli Maďaři a Poláci, se kterými Česká republika vstoupila do NATO současně. "Tato nižší podpora vychází spíše z kulturních rozdílů mezi Čechy, Maďary a Poláky. V tomto srovnání se projevujeme vždy jako realisté, kteří mají nízká očekávání, o to méně potom podléhají zklamáním, když se jejich neopodstatněná očekávání nenaplní," míní Seidlová.

Češi ve vztahu k NATO zakolísali jen v době vojenské intervence NATO v Kosovou, na což měly značný vliv tehdejší nejednotné a nejednoznačné postoje českých politických špiček.

NATO lépe než EU
V současnosti česká veřejnost více podporuje členství v NATO nežli v Evropské unii, přičemž ještě před několika lety tomu bylo přesně naopak. Někteří komentátoři hovořili o tradiční české zdrženlivosti vůči zajištění bezpečnosti, neboli o jakési švejkovské tradici.

Podpora členství v EU se naopak zdálo být jednoznačnou záležitostí, neboť bylo neseno ekonomickou motivací. Většina lidí si představovala, že se vstupem do Evropské unie nebude problém. "Dnes si lidé uvědomují, že členství v EU má své pozitivní i negativní stránky, a že koneckonců nejde jenom o to, zda my chceme do EU, ale jestli nás do EU chtějí a za jakých podmínek," míní Hartl a dodává, že v tomto směru jsou na vině i politikové.

"Při vstupu do NATO se česká politická scéna chovala jednotně. Avšak  v případě vstupu do EU toto tabu padlo a hra o EU se stala zástupným tématem pro vnitropolitický boj."

Odpůrci členství v NATO a EU se ve velké části překrývají. Většinou se jedná o levicově orientované jedince, obzvláště pak voliče Komunistické strany Čech a Moravy, staršího věku ze základním vzděláním nebo vyučením.

Kolísání ke konání summitu
Agentury se v podstatě shodují i v závěrech průzkumů zaměřených na podporu konání listopadového summitu NATO v Praze.

Agentura Gabal Analysis & Consulting, která prováděla v únoru a září 2002 průzkum pro Kancelář pro přípravu summitu NATO dospěla k závěru, že většina české veřejnosti konání summitu NATO v Praze podporuje. "Vzhledem k vědomí významu summitu je česká populace i většina obyvatel Prahy smířena s některými obtížemi a předpokládaným zkomplikováním života či chaosem. Celkově se zdá, že česká veřejnost zaujímá k summitu pozitivní, nedramatický postoj a je si vědoma kladů i záporů," uvádí ředitel společnosti Ivan Gabal.

Z výsledků průzkumu společnost TNS Factum, který prováděla měsíc před konáním pražského summitu vyplývá, že více než čtvrtina respondentů konání summitu vítá, nicméně stejný podíl je těch, jimž naopak vadí.

"Nejvíce je ale lidí, kteří jsou k této události lhostejní. Téměř polovina dotázaných obyvatel Prahy uvedla, že 'je jim to jedno'," stojí ve zprávě agentury TNS Factum.

Z tohoto průzkumu navíc vyplývá, že se obyvatelé Prahy nejvíce obávají případných násilností v podobě protestních demonstrací. "A to o něco více, než před zasedáním Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, které Praha hostila před dvěma lety. Většina z nich ale věří, že policie situaci ve městě zvládne," stojí již v citovaném materiálu agentury TNS Factum.

Jak je možné, že většina české populace podporuje členství České republiky v NATO a vidí v Alianci záruku bezpečnosti a současně ji vadí konání summitu?
"Není příliš početná skupina lidí, která si uvědomuje, že adekvátní řešení některých zahraničně – politických  a bezpečnostních vztahů je současně řešením našich vnitřních problémů. Takovéto názorové rozpory, v sociologii jim říkáme postojová inkonsistence, nejsou úplně řídké, a to zejména v  přelomových fázích společenského vývoje," soudí Jiří Hartl.