Přitom například v Saúdské Arábii má americká armáda své klíčové základny. Pro Izrael totiž může být vlastní pasivita značně deprimující.

Není totiž vyloučeno, že si irácký diktátor nenechá ujít příležitost, aby podobně jako v roce 1991 odpálil své Scudy na Izrael.

Jakkoli by tak byla izraelská odveta proti Saddámovi pochopitelná, mohla by zásadním způsobem negativně ovlivnit už tak značně pragmatická americko-arabská spojenectví. Netřeba zdůrazňovat, že ta jsou po 11. září 2001 daleko více destabilizované, než kdy předtím.      

Je zřejmé, že prezident Bush vyvíjí na izraelského premiéra Šarona enormní tlak, aby se otevřeného zásahu ve válce proti Iráku zřekl. Jako protislužbu za to zřejmě nabídne plnou americkou ochranu Izraele.

Tomuto scénáři by mohl napomoci i fakt, že dnešní obranný protiraketový systém Arrow, poskytnutý Izraeli právě USA, je mnohem dokonalejší než před deseti lety. Měl by tak ochránit izraelské území daleko účinněji.

I když se tedy Izrael přímého zásahu proti Iráku otevřeně nezúčastní, je velmi pravděpodobné, že jeho pomoc americkému spojenci bude alespoň nepřímá. Pro Spojené státy můžou být velmi cenné například informace izraelských výzvědných služeb. Stejně tak podílení se na plánování vojenských operací či izraelské bojové zkušenosti mohou být pro americkou armádu více než hodnotné.