Kyberútok proti USA by mohl vyvolat vojenskou odezvu

V případě kyberútoku na americkou infrastrukturu by mohlo dojít k odezvě v podobě konvenčního vojenského zákroku. Řekl to generál Martin E. Dempsey na fóru Brookings Institution. Stejně tak řekl, že na kyberútok s destruktivním účinkem by se dalo také zareagovat pomocí kyberútoku. Rozhodnutí by však bylo především na americkém prezidentovi Baracku Obamovi. Ten "má dostatečné množství možností stejně jako svobodu volby, jakou reakci by v takovém případě zvolil".

Podle Dempseyho hrozba použití kyberprostoru k útoku stále roste. "Myslím si, že existují schopnosti, nad jejichž destruktivními účinky by nebylo možné smýšlet jinak než jako nad válečným aktem," dodal.

Kam dál?
Američané definují vojenské operace v kyberprostoru (20.6. 2013)
NATO chce týmy rychlé reakce proti kyberútokům (5.6. 2013)

Zdroj: RTT News (USA)

---

NATO varuje Gruzii před politickými procesy

Severoatlantická aliance upozornila vládu Gruzie, aby se vyvarovala politicky motivovaného stíhání v procesech s bývalými vrcholnými představiteli země. Desítky lidí, kteří pracovali pro vládu Michaila Saakašviliho, byly zatčeny od doby, kdy převzala exekutivní moc v zemi vláda vedená prezidentem Bidzinou Ivanišvilim. Zadržení čelí obviněním jako je zneužívání moci, korupce, nezákonné zadržování osob nebo nezákonné získávání informací. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen od gruzínských představitelů očekává, že "budou plně respektovat základní principy právního státu".

NATO v minulosti přislíbila Gruzii členství v Alianci, což byla také priorita Saakašviliho vlády. Tento přístup však ochladl poté, co došlo v roce 2008 ke konfliktu mezi Gruzií a Ruskem. Současný premiér Ivanišvili taktéž usiluje o zapojení Gruzie do NATO i Evropské unie. Stejně tak chce ale rozvíjet i vzájemné vztahy s Ruskem.

Kam dál?
Gruzie stále vyhlíží členství v NATO (30.4. 2013)

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

---

Ruskou základnu v Sýrii nově spravují civilisté

Rusko vyměnilo vojenský personál na své syrské námořní základně Tartus za civilní pracovníky. Oznámilo to ruské ministerstvo obrany, aniž by uvedlo důvody, které jej k tomuto kroku vedly. Malá vojenská základna v Sýrii je jedinou ruskou základnou mimo území bývalých sovětských satelitů. Nacházejí se na ní kasárny a skladiště využívané pro servis ruských lodí ve Středozemním moři.

Podle ministerstva bude základna i nadále sloužit stejnému účelu. Někteří experti však říkají, že základna v současném stavu nebude schopna poskytovat dostatečnou podporu pro permanentní přítomnost ruských lodí ve Středomoří. Rusko přitom nedávno oznámilo, že ve Středozemním moři ponechá asi dvanáct lodí, což je vnímáno jako snaha Ruska promítat svou moc a chránit své zájmy v regionu.

Zdroj: USA Today (USA)

---

Kerry vyloučil vojenské řešení v Sýrii

Americký ministr zahraničí John Kerry vyloučil vojenské řešení v Sýrii. Konflikt se podle něj nepodobá tomu v Libyi a k jeho řešení by mělo dojít na základě Ženevského mírového plánu, který byl vytvořen v loňském roce a který předkládá diplomatické řešení. Odpověděl tak na otázku reportéra při své návštěvě Kuvajtu. Ten se ho zeptal, proč ještě v Sýrii nedošlo k intervenci. Podle Ženevského plánu by mělo dojít k vytvoření přechodné vlády v neutrálním prostředí.

Kerry zároveň upozornil, že konflikt v Sýrii by mohl vést k destrukci státu, kolapsu ozbrojených sil a totálnímu vyostření sektářských rozporů na mnoho let dopředu. Takový scénář by pak byl nebezpečný pro celý region, jelikož by mohlo dojít k posílení extremistů u nichž vždy existuje potenciál pro terorismus. Kerry ve svém prohlášení navíc vyzval Írán a Hizbaláh, aby stáhly své jednotky z území Sýrie.

Kam dál?
Syrské problémy se šíří do Libanonu (24.6. 2013)
Rusko odmítá podmínky syrské opozice před mírovými rozhovory (18.6. 2013)

Zdroj: Middle East Online (Velká Británie)