Dosavadního generálmajora Petra Pavla, o kterém se spekuluje jako o budoucím náčelníkovi generálního štábu, prezident povýšil na generálporučíka. Do hodnosti generálmajora povýšil brigádního generála Jaroslava Kociána. Nově sbor generálů doplnil dosavadní plukovník František Mičánek, který se stal brigádním generálem.

"Věřím, že jste si dnešních náročných úkolů armády dobře vědomi, že jste si také vědomi sevření, které je dáno existujícím rozpočtovým omezením a jste si vědomi toho, že nějaké změny je třeba dále dělat," řekl generálům Václav Klaus. "Věřím, že své úkoly v těchto nových hodnostech budete úspěšně zvládat," dodal.

Ministerstvo obrany potvrdilo, že armáda tak bude mít v aktivní službě celkem 28 generálů. Řada z nich působí na různých aliančních velitelstvích v Evropě nebo jako vojenští přidělenci v různých zemích světa.

Při ceremoniálu Klaus řekl, že za dobu svého prezidentování jmenoval nebo povýšil celkem 108 generálů, z toho 95 z nich byli vojáci. Komentoval také to, že vláda v posledních letech snižuje výdaje na armádu. "Generály povyšujeme, peníze na armádu snižujeme. To je taková protikladná politika, kterou bychom si měli všichni uvědomit, a měli bychom domýšlet, co z ní vyplývá," poznamenal prezident podle agentury ČTK.

Pavel za všechny povýšené generály poděkoval prezidentovi za důvěru. Dodal, že se i přes omezené finanční prostředky budou snažit minimálně o zachování obranyschopnosti České republiky.

Padesátiletý Petr Pavel v současnosti pracuje jako zástupce náčelníka generálního štábu. Původně průzkumník a výsadkář působil počátkem devadesátých let jako operační důstojník v misi UNPROFOR v bývalé Jugoslávii. Absolvoval studia na Královské akademii obranných studií v Británii a má za sebou práci v různých mezinárodních štábech.

V roce 2003 například zastupoval českou armádu ve velitelství protiteroristické operace Trvalá svoboda v Tampě na Floridě a působil jako styčný důstojník na americkém velitelství protiiráckého tažení v Kataru. V letech 2010 až 2011 byl národním vojenským představitelem na Vrchním velitelství NATO (SHAPE) v belgickém Monsu.

Devětačtyřicetiletý Jaroslav Kocián byl velitelem u tankového a mechanizovaného vojska. Je absolventem kurzu vrcholového managementu na NATO Defence College v Římě. V současnosti je ředitelem logistiky a zdrojů v mezinárodním vojenském štábu NATO. V Alianci je také členem několika výborů, například pro záležitosti lidských zdrojů a pro politiku zdrojů a plánování. Hodnost generálmajora, do které ho prezident povýšil, je nutná pro výkon služebního zařazení, které Kocián nyní vykonává.

Osmačtyřicetiletý František Mičánek sloužil u protiletadlového vojska. Dosavadní plukovník je v současné době šéfem sekce plánování sil na generálním štábu a podílí se na tvorbě bezpečnostní politiky státu, posuzuje projekty obranného výzkumu a vývoje ve vazbě na střednědobé plánování.

Vondra udělí záslužné kříže

Ministr obrany Alexandr Vondra udělil při příležitosti oslav Dne vítězství celkem 26 Křížů obrany státu a Vyznamenání Zlaté lípy. Křížem obrany státu ministra obrany byl například in memoriam vyznamenán štábní kapitán pěchoty Jaroslav Cabicar, vojenský velitel Prahy během květnového povstání v roce 1945, nebo brigádní generál František Moravec, který řídil z Londýna zpravodajskou činnost a organizoval výsadky do okupované vlasti a po roce 1948 odešel do exilu.

Ze současných českých vojáků vyznamenání obdrželi například podplukovník Ladislav Švejda, současný velitel 43. výsadkového mechanizovaného praporu v Chrudimi a rotný Michal Novotný ze 102. průzkumného praporu v Prostějově. Ten letos v únoru obdržel vysoké vojenské vyznamenání USA, "Bronzovou hvězdu", když v misi v Afghánistánu profesionálním zdravotnickým zákrokem zachránil život americkému kolegovi.

Vyznamenání Zlaté lípy ministr udělil účastníkům druhého a třetího odboje, například Heleně Vovsové a Haně Hejdánkové za odvážné občanské postoje projevené při záchraně lidských životů a zdraví v době nacistické okupace, dále historiku a zakladateli Ústavu pro soudobé dějiny akademie věd ČR Vilému Prečanovi, signatářce a mluvčí Charty 77 Daně Němcové nebo trojnásobnému mistrovi světa v atletickém desetiboji Tomáši Dvořákovi.