„V roce 2011 se spojenci rozhodli vyzvat všechny partnerské země k otevření svých zastoupení při NATO. Od té doby to udělalo více než dvacet partnerů, aby prohloubili vztahy s Aliancí,“ uvedla tisková služba centrály NATO.

Japonsko má status partnerské země NATO od počátku devadesátých let. Je tak nejstarším aliančním partnerem mimo Evropu. Země se významně finančně podílela na stabilizaci Afghánistánu nebo protipirátské misi u pobřeží Somálska. Aktivně také s Aliancí spolupracuje na pomoci dalším partnerským zemím NATO, jakými jsou například Gruzie, Ukrajina, Moldavsko nebo Jordánsko.

Dosud mělo Japonsko několik styčných důstojníků v Bruselu nebo na velitelství pro námořní operace v Británii. Loni v říjnu se šéf NATO Jens Stoltenberg v Toku dohodl s premiérem Šinzem Abem na dalším prohloubením spolupráce například v zajištění námořní bezpečnosti, kybernetické obraně nebo nešíření jaderných zbraní.

Země je členem i speciálního centra pro kyberbezpečnost

Otevření stálého zastoupení Japonska v sídle Aliance má být dalším logickým krokem. Počátkem května japonský ministr obrany Itunori Onodera v estonském Tallinnu potvrdil přistoupení jeho země do speciálního centra NATO pro kybernetickou obranu.

Takzvané centrum výjimečnosti (NATO CCD COE) v Tallinnu je výzkumné a tréninkové centrum Aliance, které poskytuje vzdělávací služby, konzultace, předává zkušenosti a provádí výzkum a vývoj v oblasti kybernetické bezpečnosti.

V současné době jsou členy Belgie, Británie, Česká republika, Estonsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Polsko, Slovensko, Španělsko, Turecko a Spojené státy. Z nečlenských států NATO jsou partnery Finsko a Rakousko.