Island proto požádal generálního tajemníka NATO George Robertsona, aby v této záležitosti ve Washingtonu intervenoval. Spojené státy po Robertsonově aktivitě zatím definitivní rozhodnutí o stažení letounů odložily, ale situace zůstává nadále napjatá.

Spojené státy v rámci reorganizace sil v Evropě počítají s tím, že z Islandu stáhnout čtyři stíhačky. Na letecké základně v Keflaviku však nadále chtějí ponechat záchranné vrtulníky, protiponorkové letouny a rovněž i 1200 námořníků. Pentagon základnu totiž stále považuje za velmi důležitou pro průzkum Atlantiku.

Island však namítá, že se stažením čtyř stíhaček ztratí ostrov záruku bezpečnosti. Premiér David Oddsson dokonce prohlásil, že "pokud k redukci dojde, USA budou muset z Islandu stáhnout všechny své síly do posledního muže."

Ačkoliv Island nemá vlastní armádu, je všeobecně považován za vážené člena Severoatlantické aliance a to především kvůli své strategické geografické poloze. Takovou pozici si Island vydobyl především v dobách takzvané studené války.

Americké ministerstvo obrany však argumentuje, že doba dvou nesmiřitelných mocenských bloků je dávno pryč a k držení stíhaček na ostrově není důvod.
Experti se však shodují, že takový přístup USA by mohl vážně ohrozit vztahy jak s Islandem, který byl vždy oddaným spojencem, tak i s dalšími zeměmi NATO. Stažení jednotek by totiž mohlo znamenat porušení aliančních závazků Spojených států na ochranu svých partnerů z NATO.

K redukci amerických sil na Islandu už došlo v roce 1994, kdy Pentagon stáhl osm nadzvukových  letounů. Čtyři stíhačky F-15 měly být na základně v Keflaviku dislokovány trvale s tím, že v roce 2001 Pentagon přítomnost letounů na ostrově opět přehodnotí. Po teroristických útocích z 11. září však Spojené státy kvůli své vlastní bezpečnosti další rozhodnutí odložily na neurčito. Problém se vrací až nyní, kdy Pentagon připravuje masivní reorganizaci svých sil v Evropě.

Kromě Islandu se totiž hovoří i o stahování části sil z několika základen v Německu. Jak před časem oznámil vrchní velitel amerických sil v Evropě James Jones, "USA potřebují menší, pružnější a účinnější jednotky, které budou schopny zasáhnout kdekoliv na světě."

Jones navíc vyzval k redukci počtu vojáků i další členské státy aliance. V součtu víc jak 2 miliony vojáků členských států NATO, jsou podle něj zbytečné.
Pentagon proto podle něj v rámci své reformy počítá s tím, že ve světě vytvoří jen několik strategických základen, které by měly americkým silám umožnit efektivně a podstatně rychleji zakročit v případě potřeby kdekoliv.

Jones upřesnil, že konkrétně by Spojené státy v budoucnu mohly působit daleko významěji v Africe a to především v její severní části a na pobřeží Středozemního moře. Právě tam totiž podle něj mohou mít výcvikové tábory teroristické organizace a své útočiště tam hledají i narkomafie. "Afrika se brzy stane další výzvou pro NATO a Spojené Státy. Musí však přijít reforma," řekl Jones.