Skladbu pojmenovanou jednoduše jako „Hymna NATO“ složil kapitán Reichling v roce 1989 pro čtyřicáté výročí založení Aliance. Od té doby se hrála na mnoha akcích včetně posledního summitu NATO v Bruselu loni v květnu.

Oficiálně však spojenci doposud žádnou hymnu neměli. Aliance ji za svou přijala až letos 3. ledna.

Minutu a půl dlouhá skladba nemá slova a je zkomponována pro dvacet hudebních nástrojů: pikolu, flétnu, hoboj, tři klarinety, tři saxofony, dva kornety, dvě trubky, roh, barytonový roh, tři trombony, tubu a buben.

První návrhy na spojeneckou hymnu lze přitom vysledovat do padesátých let. Tehdy v rámci příprav na oslavy desátého výročí vzniku Aliance v roce 1958 (pozn. NATO bylo založeno 4. dubna 1949) britský diplomat Thomas Hildebrand složil slavnostní pochod, který vítal návštěvníky tehdejšího velitelství NATO v Paříži.

V roce 1959 pak při desátém výročí vzniku Aliance představil orchestr a pěvecký sbor „Píseň NATO“, kterou složil kapitán Hans Lorenz z německého letectva a text napsali Stephan van Dam z Nizozemska a Leon Leeuwen z USA. V roce 1960 maršál britského letectva Sir Edward Chilton navrhl spojencům hymnu sestavenou velitelem letky J. L. Wallacem, která kombinovala národní hymny všech patnácti tehdejších členských zemí.

Jako nejúspěšnější se nakonec ale ukázala kompozice André Reichlinga z roku 1989, i když se oficiální hymnou stala prakticky takřka po třiceti letech.