natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Pásové obrněnce? Co chce armáda nakupovat a proč to dělá

    30. května 2019  12:39
    Zástupce náčelníka Generálního štábu Miroslav Hlaváč
    Texty, které zpochybňují armádou požadované parametry pro velké nákupy, zejména pro historicky největší tendr na bojová vozidla pěchoty (BVP), zcela pomíjejí evidentní fakta a často jsou to pouhé spekulace. Rád bych vysvětlil, co chce armáda nakupovat a jaké k tomu má důvody.  

    Bojové vozidlo pěchoty brzdí během ukázky na Dnech NATO v Ostravě | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

    Armáda má ze zákona povinnost zajistit obranu země a má také závazky k NATO. Z toho bezprostředně vyplývá úkol mít do roku 2026 plně vyzbrojenou a vycvičenou brigádu těžkého typu.

    Modernizace a přezbrojení 7. mechanizované brigády je tedy nezbytností, už jen proto, že je vybavena technicky i morálně zastaralými vozidly BVP-2, které nesplňují požadavky na vedení boje a hodí se spíše do muzea než na bojiště.

    Koho postavit do útoku?

    Vytrhávat a zpochybňovat z této specifikace jednotlivá kritéria, jako se to nyní děje v médiích, je asi stejně přínosné jako radit od televize trenérovi fotbalové reprezentace po půlroční přípravě, koho má postavit do útoku.

    Už v roce 2015 proto vznikl pracovní tým náčelníka Generálního štábu, který měl za úkol určit jasné požadavky (známé jako „specifikace“) na pořízení nového pásového bojového vozidla pěchoty (PBVP). Tento tým byl sestaven z odborníků a vojáků, kteří prošli reálnými bojovými situacemi.

    Tým renomovaných odborníků z oblasti vědy, výzkumu a inovací zpracoval Studii proveditelnosti, která poskytla armádním specialistům přehled o situaci na trhu a shrnula světové trendy.

    Parametry jsou ušité armádě na míru

    Proběhlo také srovnání základních požadavků uživatele s reálnými schopnostmi a možnostmi potenciálních dodavatelů. Průmyslové dny se uskutečnily v roce 2017 a zúčastnili se pozvaní výrobci techniky, ovšem nedorazili všichni oslovení. Armáda nemá a nemůže zkoumat, jaké byly jejich důvody. Akce se tehdy zúčastnily čtyři firmy, které následně podaly i své návrhy do soutěže.

    V žádném oboru na světě neexistuje ideální řešení, a to se týká i pásového bojového vozidla pěchoty. Každé specifické řešení má své klady i zápory. Oba pracovní týmy, generálního štábu a projektový, který vznikl na Sekci pro vyzbrojování a akvizice ministerstva obrany, sestavily specifikaci s parametry ušitými na míru současným a budoucím schopnostem a potřebám armády. Výsledkem pak byla v roce 2018 finální specifikace, která se, navzdory fake news v médiích, od té doby nikdy nezměnila.

    Do bitvy o miliardovou zakázku na pásové obrněnce se hlásí čtyři výrobci

    Tato specifikace se nezabývá jednotlivými výrobci nebo značkami, ale jednoznačně určuje nutné parametry nově pořizovaného vozidla. Jsou to kritéria, která musí být bezpodmínečně splněna.

    Vytrhávat a zpochybňovat z této specifikace jednotlivá kritéria, jako se to nyní děje v médiích, je asi stejně přínosné jako radit od televize trenérovi fotbalové reprezentace po půlroční přípravě, koho má postavit do útoku.

    Nejvíce se v poslední době píše a mluví o takzvané „osádkové“ (s živou obsluhou) nebo „bezosádkové“ (dálkově ovládané) věži. Česká armáda a její vojáci už mají desetiletou zkušenost s dálkově ovládaných věžemi u lehké techniky nebo u obrněných transportérů Pandur. Máme zkušenosti i s osádkovými věžemi doma i v zahraničí.

    Osádková věž je pro úkoly lepší

    Vzhledem k tomu, jaké úkoly dnes naši vojáci plní a budou plnit, byla jako vhodnější řešení vybrána věž s osádkou. Po zkušenostech, které čeští vojáci nasbírali doma i v zahraničních operacích, jsme chtěli preferovat vozidlo pro boj a podporu v první linii v přímém kontaktu s nepřítelem. V takové situaci je zásadní, aby střelec a velitel měli z věže přehled o bojišti. Přímý oční kontakt osádky věže je kritický pro plnění takových typů činností.

    Armáda samozřejmě využívá i věže bez osádky, tato technika je ovšem určena k jiným úkolům. Další nespornou výhodou osádkové věže je její obvyklejší, jednodušší a bezpečnější dobíjení munice zevnitř korby.

    To zvyšuje ochranu vojáků a bojeschopnost vozidla, které může i za boje přebíjet nebo odstranit závadu na systému a není třeba se stahovat do týlu mimo palbu nepřítele.

    Banální stěrač

    Zdánlivě banální problém, jako je například rozbitý stěrač nebo zarosené senzory, může být pro bezosádkovou věž v kritickém okamžiku naprosto fatální, protože vojáci ztratí přehled v prostoru.

    Osádková věž je konstrukčně jednodušší než bezosádková, což zvyšuje bojové použití vozidla ve zhoršených klimatických podmínkách, jako je vlhko či prašno. V případě osádkové věže odpadají také problémy s případy poruch na elektronických systémech způsobené výpadkem napájení.

    Zdánlivě banální problém, jako je například rozbitý stěrač nebo zarosené senzory, může být pro bezosádkovou věž v kritickém okamžiku naprosto fatální, protože vojáci ztratí přehled v prostoru. Senzoricky jsou přitom obě věže vybaveny stejně. Dali jsme také přednost tomu, že osádková varianta umožní vojákům v případě potřeby další možnost úniku z vozidla

    Dalším zpochybňovaným argumentem je velikost osádky (laicky řečeno – kolik vozidlo uveze vojáků). Protože středem pozornosti u české armády je voják a nikoli technika, rozhodly se expertní týmy pro jedenáctičlennou osádku. Hlavním důvodem bylo to, aby osádka byla modulární, tedy aby armáda mohla využívat různé sestavy.

    Miroslav Hlaváč

    Vojenskou kariéru začal v osmdesátých letech u dělostřelectva. Počátkem devadesátých let absolvoval Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově, aby pak velel dělostřeleckým jednotkám.

    V mezidobí v zahraničí absolvoval speciální kurzy ve Fire Support Training Centre v Nozozemsku a vystudoval Command and General Staff College ve Fort Leavenworth v americkém Kansasu a Royal College of Defence v Londýně.

    V letech 2007 až 2010 byl náčelníkem odboru bojové přípravy pozemních sil a poté až do roku 2016 velel žatecké 4. brigádě rychlého nasazení. Má za sebou zahraniční mise v Bosně a Hercegovině, Kosovu a v Afghánistánu.

    V této modifikaci lze využít prostor pro roj o osmi lidech, který je schopen se po sesednutí rozvinout do dvou čtyřčlenných týmů. Další variantou využití osádky je šestičlenný roj, který je doplněný o dva specialisty. Při dnešním bojovém nasazení jsou jednotky standardně doplňovány leteckými nebo dělostřeleckými návodčími, kteří jsou využívání pro vyžádání letecké či dělostřelecké palebné podpory, specialisty C4ISTAR (Command, Control, Communication, Computer, Intelligence, Surveillance, Target Acquisition, Recconnaissance), kteří přispívají k digitalizaci bojiště a ucelenému přehledu o situaci na všech stupních velení, dále psovody nebo operátory dronů.

    Bez těchto nových schopností se už dnešní bojové jednotky jednoduše neobejdou. Mechanizované jednotky dnes vyžadují vysokou flexibilitu, autonomii a on-line připojení do míst velení a řízení.

    Působí často samostatně v malých uskupeních namísto v obrovských celcích známých z dob minulých, kdy převažovaly konflikty konvenčního charakteru.

    Balistická ochrana má být nejvyšší

    Parametrů, definujících nepřekročitelné požadavky pro nové pásové vozidlo pěchoty, bylo pro potencionálního dodavatele definováno mnohem více. Například požadavek na balistickou ochranu osádky úrovně K5 (tedy ten nejvyšší) obsahuje aktivní prvky ochrany, které se ovšem neslučují se schopností obojživelnosti (těžké vozidlo by se jednoduše utopilo).

    Vzhledem k tomu, že Pandur je obojživelný a armáda má v programu výstavby ženijního vojska pořízení nových pontonových mostů, rozhodli jsme se u těžké brigády pro nejvyšší možnou balistickou ochranu osádky nového vozidla.

    Takto bychom mohli pokračovat donekonečna a vysvětlovat každý z mnoha konkrétních parametrů. Je jasné, že neexistují ideální požadavky na bojové vozidlo pěchoty, které by vyhovovalo všem. Vojenští experti museli pečlivě zvážit, čemu dají přednost a jasně to zdůvodnit.

    Kritika může být přínosná, neměla by ovšem zpochybňovat zcela evidentní fakta: že armáda na svých požadavcích dlouze pracovala, zvažovala pouze parametry bez ohledu na výrobce, všechny kroky společně s ministerstvem obrany vždy zveřejňovala, stojí si za nimi a nikdy je nezměnila.

    Miroslav Hlaváč
    Autor působí jako zástupce náčelníka Generálního štábu - náčelník štábu

    natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media