Francie do mise vyslala čtyři letouny Mirage 2000 a 110 svých vojáků, kteří tvoří pozemní personál. Letouny budou startovat ze základny v Keflavíku, informovala islandská vláda. Ostrov by měli francouzští letci střežit až do konce června.

Island žádné letectvo ani armádu nemá. Do NATO země přistoupila pod podmínkou, že nebude nucena budovat vojsko a přijímat cizí jednotky v době míru. V padesátých letech Island umožnil využívání letecké základny v Keflavíku a na ostrově dodnes působí obranné síly NATO.

Ačkoliv Island nemá vlastní armádu, je všeobecně považován za váženého člena Severoatlantické aliance, a to především kvůli strategické geografické poloze. Tuto pozici si Island vydobyl především v dobách takzvané studené války.

NATO chrání Lucembursko, Pobaltí i Slovinsko
Doposud ochranu vzdušného prostoru zajišťovaly Spojené státy, které měly na Islandu umístěno několik protiponorkových letounů a stíhaček.

Severoatlantická aliance loni na žádost Islandu rozhodla, že se členské státy budou v hlídkování střídat. Cizí stíhací stroje nebudou však na ostrově stále, ale zhruba čtyřikrát do roka jen na několik týdnů. V mezidobí budou ochranu Islandu zajišťovat alianční radary a sledovací systémy.

Po francouzských letcích by měli v září vzdušný prostor nad Islandem střežit opět Američané.

Kromě Islandu zajišťuje NATO v rámci takzvaného "air policingu" leteckou ochranu dalším pěti členským státům. Belgické a nizozemské vzdušné síly střeží Lucembursko, italské stíhačky pak Slovinsko.

Při ochraně trojlístku pobaltských republik - Litvy, Lotyška a Estonska - se střídají alianční země vždy po třech měsících od dubna 2004. Z litevského letiště tak už startovaly belgické, dánské, britské, norské, nizozemské, německé, ale i polské a turecké stíhačky.

Právě při ochraně Pobaltí by si měli připsat na konto účast v první zahraniční misi i čeští letci. Hlídkovat nad Pobaltím by měli s letouny Jas-39 Gripen už příští rok.

Za poplachy mohou ruské bombardéry
Za pravidelné poplachy a ostré starty aliančních stíhaček v posledních měsících mohou ruské strategické bombardéry, které se pravidelně během cvičných letů pohybují velmi blízko členských států NATO - především Norska a Británie. Jen loni Británie zaznamenala nejméně 21 případů, kdy museli stíhači do vzduchu kvůli ruským letounům.

Přelety ruských bombardérů nad Tichým oceánem, Arktidou, Atlantikem, ale i Evropou nejsou v posledních měsících ničím novým. Rusko loni v létě obnovilo pravidelné lety svých strategických bombardérů mimo vlastní území. Po patnácti letech se tak vrací k praxi z dob Sovětského svazu, přestože bojové hlídky bombardérů zrušilo v roce 1992.

Obnovení letů je podle ruského prezidenta Vladimira Putina odpovědí na bezpečnostní hrozby, které vyvíjejí ostatní vojenské mocnosti. Kreml oznámil, že se cítí ohrožen především plány USA na vybudování protiraketové obrany v Polsku a České republice.

Během loňského července a srpna musely norské a britské pohotovostní stíhačky několikrát vzlétnout k ruským bombardérům, které se přiblížily k území Norska a Británie.

V říjnu se dva ruské strategické bombardéry Tu-160 během cvičného letu nečekaně přiblížily k místu zasedání ministrů obrany členských států NATO v nizozemském Noordwijku.

Letos v únoru přelétly ruské bombardéry v Pacifiku nad americkou letadlovou lodí a její vlastní stíhačky je eskortovaly do bezpečné vzdálenosti.