„Prezident dospěl k závěru, že navzdory vyhlídce příměří, které se ještě musí potvrdit a zavést, nejsou nyní podmínky pro to, aby Francie mohla povolit předání první vrtulníkové lodě,“ uvedla v oficiálním prohlášení kancelář francouzského prezidenta. Důvodem mají být ruské vojenské akce na Ukrajině.

Francouzský prezident později podotkl, že kontrakt ruskému námořnictvu nebyl zrušen a ani pozastaven. Dokončení obchodu ale podle jeho slov bude záviset na vývoji v příštích týdnech.

Paříž se k tomu rozhodla, přestože dosavadní embargo Evropské unie na vývoz zbraní a souvisejícího materiálu Rusku se nevztahuje na již podepsané smlouvy, a netýká se tedy francouzského prodeje výsadkových lodí Mistral do Ruska.

Francie však poslední týdny čelila velkému tlaku ze strany evropských zemí i USA. Rozhodnutí přišlo jen krátce před začátkem summitu NATO ve Walesu. Na základě obchodní smlouvy z doby před vypuknutím ukrajinské krize Francie slíbila Rusku dvě lodě Mistral a obdržela vysokou finanční zálohu. První loď již přijeli převzít do Francie ruští námořníci, kteří s ní mají po zaškolení odplout v říjnu. Druhá loď by měla být připravena v roce 2015.

Hollande přitom ještě koncem července tvrdil, že první Mistral bude určitě dodán, protože Rusko zaplatilo a Francie by musela vracet v přepočtu přes 30 miliard korun.

Moskva v reakci na Hollandovo prohlášení zpochybnila spolehlivost Francie jako obchodního partnera. „Kde jsou ty časy, kdy v Paříži neustupovali tlaku Spojených států, jako například v otázce Iráku,“ citovala agentura Reuters mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marii Zacharovovou.

Prodej francouzských vrtulníkových výsadkových lodí Mistral je trnem v očích spojenců od počátku. Ve světle událostí na Ukrajině a především po zřícení civilního letounu malajsijských aerolinek však tlak na Paříž, aby svůj obchod s Moskvou přehodnotila, rapidně zesílil.