Kosovo je jako soudek střelného prachu, zaznělo hned několikrát na setkání bezpečnostních expertů, představitelů slovenské vlády a diplomatů jiných států, které bylo především zaměřeno na dvě nejdiskutovanější bezpečnostní otázky současnosti, status Kosova a situaci v Afghánistánu.

"Budoucí rok bude komplikovaný," poznamenal na adresu Kosova náměstek generálního ředitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku při Evropské komisi Karel Kovanda s tím, že je potřeba, aby na řešení statusu provincie Kosovo společně pracovaly Severoatlantická aliance, Evropská unie, OSN i všechny balkánské státy, kterých se budoucnost této provincie také týká. Evropa chce dále jednat i Srbskem, aby nedošlo k jeho "sebeizolaci".

Balkánské státy hrají podle expertů na mezinárodním poli důležitou roli. Makedonie, Chorvatsko a Albánie očekávají, že na nadcházejícím Summitu NATO v Bukurešti dostanou oficiální pozvánku do Aliance.

Karel Kovanda jako zástupce Evropské komise uvedl, že Evropská unie vynaložila 11,5 miliard eur na pomoc potenciálním členům EU, mezi které v současnosti patří tři balkánské státy, Chorvatsko, Albánie a Černá Hora.

"Máme eminentní zájem, aby Evropa postupovala koordinovaně," uvedl Kovanda. "Stabilita na Balkáně je základní podmínkou pro stabilitu celého kontinentu," konstatoval zástupce Ministerstva zahraničních věcí Černé Hory Dragan Samardžič.

Kosovo sehraje důležitou roli
Důležitým faktorem bude, jak zareagují světové velmoci a mezinárodní organizace až dojde k vyhlášení nezávisloti Kosova.

Spojené státy jsou připraveny stát Kosovo uznat ihned, Rusko se staví proti osamostatnění této provincie, tudíž se od něj neočekává kladná reakce. EU se chystá přijmout speciální platformu, jakým způsobem budou jednotlivé členské státy postupovat v procesu uznávání kosovského státu.

Na konferenci nebyla opomenuta ani role NATO na tomto území, kterou připomněl hned v úvodu konference slovenský ministr zahraničních věcí Ján Kubiš. Jednotky KFOR jsou dle představitelů Aliance připraveny reagovat na jakoukoliv situaci, která bude následovat po vyhlášení samotného státu Kosovo, počítá se i s násilím ze strany Srbů, kteří se samostatným Kosovem nesouhlasí.

Bývalý slovenský velvyslanec v Jugoslávii František Lipka, který se specializuje na oblast západního Balkánu, však vyjádřil přesvědčení, že obyčejní Srbové se již sami chtějí od Kosova odtrhnout, uzavřít tuto kapitolu a "začít žít normální život".