Budou to dva intenzivní týdny na moři, ve vzduchu i na zemi. Do tradičních manévrů BALTOPS se zapojí 49 plavidel, 61 letounů a celkově 5 600 vojáků ze 14 zemí NATO a tří partnerských států - Finska, Švédska a Gruzie.

„Cvičení představuje významnou příležitost pro naše síly, spojence a partnery, jak posílit schopnosti potřebné k udržení regionální bezpečnosti,“ řekl viceadmirál James Foggo, velitel námořních úderných a podpůrných sil NATO.

Bruselská centrála Severoatlantické aliance v oficiálně zprávě uvedla, že cvičení není reakcí na žádnou konkrétní hrozbu. Aliance takto v Baltském moři cvičí od roku 1971.

V roce 1993 přizvala i některé země bývalého východního bloku včetně Polska. Nicméně letos poprvé kvůli napjatým vztahů v důsledku anexe Krymu a konfliktu na východě Ukrajiny nedostalo pozvánku Rusko.

Cvičné operace se zaměří na protiponorkový a protiletadlový boj, zachycování podezřelých plavidel nebo vylodění na pobřeží. Právě to má prověřit polskou pobřežní obranu, když se na polygonu v Ustce vylodí 700 finských a švédských vojáků.

„Čelit jim budou vojáci 7. brigády pobřežní obrany, tedy mechanizované jednotky vyzbrojené mimo jiné obrněnými vozidly pěchoty,“ konstatoval Michael Romańczuk z polského Generálního štábu.

K vylodění poslouží dvousetmetrová americká výsadková loď USS San Antonio, která se zapojila v roce 2013 do speciální operace proti jednomu z vůdců teroristické sítě al-Káida Abú al-Libi Anasowi.

Plavidlo bude jedním z desítky lodí, které přes víkend budou kotvit v polské Gdyni. Už ve středu v přístavu zakotvila německá fregata FGS Lübeck“ či americký raketový torpédoborec USS Jason Dunham a raketový křižník USS Vicksburg. „Další se připojí až na moři,“ uvedl Przemyslaw Płonecki z polské 3. flotily.