Bez mandátu OSN by se čeští chemici mohli zapojit do záchranných a humanitárních akcí jen v tom případě, že by Irák použil zbraně hromadného ničení proti civilistům nebo spojeneckým jednotkám.

Usnesení poslanecké sněmovny o Iráku po dvoudenních jednáních podpořilo 144 poslanců ze 194. Proti bylo 43 zákonodárců, především z KSČM. Do poslední chvíle nebyl přitom znám ani názor poslanců za KDU-ČSL a ČSSD.

Obě komory tedy podpořily vládní návrh, který počítá s tím, že k nasazení české protichemické jednotky je potřebný mandát OSN.

Přesný termín, kdy další skupina chemiků do Kuvajtu vyrazí, zatím není znám. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík pouze sdělil, že by současný kontingent českých specialistů na americké základně Camp Dauha mělo posílit 107 vojáků. V oblasti by tak poté mělo působit 358 českých vojáků.

O vyslání dalších českých chemiků požádaly Spojené státy na přelomu roku. Američané přitom chtějí od České republiky jasné stanovisko, jak a zda může v případě válečné operace proti Iráku - ať už s mandátem OSN či bez něj, spojeneckým silám pomoci.

Po změně mandátu by už čeští chemici ke vstupu na území dalšího státu neměli potřebovat souhlas tamní vlády. V souvislosti se stupňujícím tlakem na Irák požádaly Spojené státy Českou republiku také o povolení přeletů a krátkodobého pobytu amerických jednotek v republice.

Do Spojených států a do Kuvajtu se chystají armádní velitelé, kteří budou vydávat rozkazy české protichemické jednotce v Kuvajtu. Do floridské Tampy, kde se na velitelství USCENTCOM připravuje možná operace vůči Husajnovu režimu v Iráku, by měl odletět velitel českých specializovaných sil, brigádní generál Petr Pavel. Náčelník českých chemiků Dušan Lupuljev by se zase měl o víkendu vypravit přímo do Kuvajtu, kde by měl na místě velet českému kontingentu.

Na vojenském nasazení chemiků se předtím shodli ministři vlády i prezident Václav Havel. V Senátu bylo pro pomoc České republiky a případné nasazení chemiků celkem 77 senátorů. Tři senátoři se zdrželi hlasování a pouze dva senátoři při projednávání vládního návrhu oznámili, že budou hlasovat proti.

Náměstek ministra zahraničí Alexandr Vondra ještě před hlasováním v Senátu uvedl, že pokud by se Česká republika zapojila do vojenské akce proti Iráku, mohla by její armádní protichemická jednotka rozšířit své působení z Kuvajtu například do Turecka, případně dalších zemí sousedících s Bagdádem. Čeští chemici se přitom dosud podíleli jen na protiteroristické operaci Trvalá svoboda.

Rada bezpečnosti OSN loni v listopadu schválila rezoluci, která zpřísnila podmínky zbrojních inspekcí v Iráku. Rezoluce hrozí Bagdádu vážnými následky, pokud Iráčané nesplní požadavky mezinárodního společenství. Pro tento případ se ale počítá se zvláštním zasedáním Rady bezpečnosti OSN.