Program AGS (Alliance Ground Surveillance) patří k nejdůležitějším společným projektům Aliance. Systém má být hlavním pilířem pro ochranu aliančních vojáků na bojišti.
Bude schopen odhalit a stopovat pohybující se objekty a poskytnout radarové snímky pozorovaných oblastí a důležité informace předávat velitelům i vojákům v reálném čase přímo v boji. Systém by tak měl vojáky nejen chránit, ale i zvýšit jejich bojeschopnost a efektivnost.
Státy NATO sdružené v programu kvůli tomu společně pořizují vysoce sofistikované bezpilotní letouny Global Hawk, mobilní pozemní pozorovací stanice a budují operační středisko na základně v italské Sigonelle.
Kvůli ekonomické krizi však byl projekt v polovině roku ohrožen, když z něj kvůli úsporám ve státním rozpočtu vystoupilo Dánsko a představitelé NATO se báli "dominového efektu" a odstoupení dalších zemí.
Ani česká účast přitom nebyla zcela jasná. Česko totiž do projektu vloží podle údajů ministerstva obrany zhruba 550 milionů korun v několika splátkách rozložených do období let 2013 až 2018. Částka vychází z předem stanoveného klíče bezpečnostních investic NATO (NSIP). "Činí 1,51 procenta z celkového objemu nákladů na pořízení systému," konstatoval mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Podmínkou pro setrvání v programu ale je, že se do projektu zapojí český obranný průmysl a že se nebude český podíl už zvyšovat, což by hrozilo například s odstoupením dalších států. "To je zatím splněno," dodal Pejšek.
V Afghánistánu i proti pirátům
Systém AGS má operačních schopností dosáhnout už v roce 2012. Na projektu za celkových 1,3 miliardy eur se podílí celkem 15 zemí včetně České republiky a vystupujícího Dánska. Česko má od srpna svého experta i v alianční agentuře NAGSMA, která za projekt zodpovídá.
Okamžité uplatnění by měl systém například v misi ISAF v Afghánistánu, kde by mohl pátrat po nastražených výbušninách, nebo v operaci proti pirátům v okolí Somálska.
Využít lze systém i při živelných pohromách, průmyslových haváriích či teroristických útocích zbraněmi hromadného ničení. Na nedávném summitu NATO v portugalském Lisabonu členské státy zařadily tento projekt do takzvaného "balíčku kritických schopností", které jsou pro osmadvacítku naprostou prioritou.