Litvu, Lotyšsko a Estonsko střeží letadla členských zemí NATO již od března 2004. Česká republika by se měla zapojit do akce v roce 2009.

"Zkušenosti českých vojáků jsou veliké, nevím, proč by se Česká republika mise Air policing nad pobaltskými státy neměla účastnit," uvedl český velvyslanec při Severoatlantické alianci Štefan Füle během neveřejného semináře expertů v Ostravě.

Ten proběhl v rámci doprovodného programu Dne NATO v Ostravě a věnoval se problematice české účasti v misi. Na zasedání promluvili zástupci českých, britských a švédských ozbrojených složek, kteří se snažili nastínit zásadní politické a vojenské aspekty plánu české účasti.

Füle vyzdvihl důležitost střežení vzdušného prostoru NATO, který nemá jasně vytyčené hranice.

Litva, Lotyško a Estonsko přitom chtějí požádat NATO o leteckou ochranu až do roku 2018. Vzdušný prostor Pobaltí zajišťují státy Aliance už od roku 2004, protože ani jedna země z trojlístku pobaltských republik vlastní stíhací letectvo nemá.

Plukovník Josef Otta z odboru vojenského letectví ministerstva obrany konstatoval, že české armádní letectvo je připraveno "skočit" do systému ochrany baltského vzdušného prostoru.

Své zkušenosti, zázemí a klady a zápory mise představili zástupci britských Royal Air Force. Britové střežili Pobaltí na přelomu let 2004 a 2005.

Podporu českému plánu vyjádřil také švédský vojenský atašé, plukovník Robert Bjorklund.

"Švédská vláda podporuje účast České republiky v misi Air policing, která spadá pod pohotovostní službu NATO," řekl Bjorklund s tím, že ČR může využít gripeny pronajaté od Švédska jako letouny NATO.