Hlavní část téměř osmdesátičlenného kontingentu odletěla na ostrov už v pondělí. Pětice gripenů českých vzdušných sil za nimi měla původně odletět ve čtvrtek kolem poledne, kvůli nepříznivému počasí nad Severním mořem se zpozdily.

Kvůli hustému civilnímu provozu totiž letouny na bezmála tři tisíce kilometrů dlouhé trase využívají nižší letové hladiny, bouřkovou oblačnost tak nemohou nadletět. Během přeletu mají čeští letci navíc naplánováno dvojí dotankování za letu.

Právě s tankováním souvisí odklad přeletu: jedno z nich se mělo uskutečnit nad Severním mořem. V nejhorším případě by se však podle pilotů gripeny dostaly na Island i bez tankování za letu. „Máme připravené záložní varianty: sedneme buď ve Skotsku, nebo v Norsku. Pak už jsme schopni na Island doletět sami,“ konstatoval jeden z pilotů Martin Pelda.

Stroje tak odletěly až v pátek v poledne. Až do 3. prosince budou české gripeny operovat z islandské základny v Keflavíku. České stíhačky měly být na Islandu, který nemá vlastní armádu, původně pět týdnů, Severoatlantická aliance však požádala Česko o prodloužení mise. Poblíž islandského vzdušného prostoru prý narůstají aktivity ruských vzdušných sil.

„Ani jedna strana nemá zájem vyhrocovat situaci, ale v každém případě máme právo na sebeobranu. Pokud se budeme muset bránit, tak se bránit budeme,“ uvedl velitel křídla českých stíhačů Jaroslav Míka.

Ostrovní země je považována za váženého člena Aliance především kvůli strategické poloze. Island je rovněž přímo zodpovědný za řízení letového provozu nad severním Atlantikem. Nad oblastí ročně eviduje přes 90 tisíc letů.

Do mise se zapojí 75 členů české armády místo původně plánovaných 50. Náklady na misi budou 33,2 milionu korun, tedy proti předpokladům asi o 11,3 milionu vyšší. Většinu bude hradit islandská strana.