"Ode dneška je společné česko-slovenské bojové uskupení připraveno k nasazení pro případ nenadálé krize," konstatoval mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek.

Upozornil však, že nejde o síly, které by měly sloužit jako posila pro již probíhající operace unie, tedy například v Bosně a Hercegovině nebo africkém Čadu.

Jádro české části tvoří výsadkáři ze 43. mechanizovaného praporu z Chrudimi, Slováci přispívají přibližně 400 vojáky mechanizované roty. Společná jednotka má velitelství v německé Postupimi, kde budou kromě českých a slovenských vojáků pracovat i důstojníci z dalších zemí unie.

V celé Evropě je takových velitelství, odkud jsou bojová uskupení řízena, celkem pět. Souběžně s česko-slovenskou battlegroup bude bude mít pohotovost i druhá podobná jednotka vojáků z Belgie a Švédska.

Jednotku mohou politici Evropská unie vyslat až 6 000 kilometrů daleko od Bruselu. Vojáci musí být schopni vyrazit do akce do deseti dnů od vydání rozkazu. V historii ještě žádná battlegroup EU zasahovat nemusela.

Přesnou podobu zasahující jednotky by určila až konkrétní mise a úkoly, které by museli vojáci splnit. "Jednotka má schopnosti nejen bojové, ale je připravena i na evakuační a humanitární operace," citovala agentura ČTK náčelníka generálního štábu Vlastimila Picka.

Na vytvoření bojových jednotek se členské státy Evropské unie dohodly už v listopadu 2004. Každá z jednotek má mít kolem 1 500 vojáků. Operovat mají být schopné prakticky kdekoliv.

Počítá se s nimi pro mírové mise, odzbrojovací operace a v budoucnu i pro humanitární či záchranné akce. Do krizového místa budou nasazeny do deseti dnů od rozhodnutí Rady Evropské unie a budou schopny na místě působit minimálně 30 dnů.